Kdo bude prezidentem NKÚ
Už sedm měsíců nemá šéfa jedna z nejdůležitějších a nejobdivovanějších tuzemských institucí – Nejvyšší kontrolní úřad. Od červnové smrti dosavadního prezidenta Lubomíra Voleníka bylo jasné, že sehnat jinou stejně kvalitní osobnost nebude jednoduchý úkol. Ukázalo se však, že politikům dělá problém nejenom najít důstojného Voleníkova nástupce, ale vůbec nějakého. Všechny politické strany doposud hledaly pouze ve svých řadách a následné volby skončily fiaskem. Některé partajní stratégy to poučilo natolik, že jsou teď ochotni vydat se i směrem, kde nerozhoduje stranická legitimace.
Ideální adept
Na tom, že se Nejvyšší kontrolní úřad už dlouhá léta těší spolu s Ústavním soudem největší důvěře zdejších občanů, se rozhodujícím způsobem podepsal jeho první a doposud jediný šéf Lubomír Voleník. Právě on byl všeobecně známou zárukou nezávislosti instituce, jejíž kontroloři už během svého dozoru nad utrácením veřejných financí odhalili podvody a nedostatky v řádu desítek miliard korun.
Veřejnost proto očekávala, že poslanci při výběru Voleníkova nástupce naváží na založenou tradici a budou hledat podobně pevného a morálně inspirujícího člověka. Politická reprezentace však na první místo schopností nového šéfa položila loajalitu a stranický dres. ODS navrhla svého poslance Miroslava Beneše, komunisté zákonodárce Karla Vymětala, socialisté svou poslankyni Jitku Kupčovou, lidovci někdejšího poslaneckého kolegu Pavla Šafaříka a unionisté nikoho. …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
