Polsko se loučí s levicí

Před dvěma a půl lety se mu říkalo „železný kancléř“, dnes se nikdo nemůže dočkat, až 2. května sbalí svoje kufry a zmizí ze scény. Řeč je o Leszku Millerovi, polském premiérovi a donedávna šéfovi Svazu demokratické levice (SLD), tedy strany, jež v září 2001 s 41 % hlasů triumfálně zvítězila v parlamentních volbách. O co větší je nespokojenost s tímto mužem, o to menší je ale jistota, co se bude dít po jeho odchodu. Většina stran si přeje předčasné volby, zároveň se ale kdekdo takového kroku bojí, protože by mohl umožnit nástup rolnickým radikálům ze strany Sebeobrana, v jejichž čele stojí populistický protievropský tribun Andrzej Lepper.

Nenaplněné sliby

Vláda postkomunistické SLD nahradila v roce 2001 pravicový kabinet, v němž první housle hrála Volební akce Solidarita (AWS). Millerův předchůdce v premiérském křesle Jerzy Buzek nezvládal ekonomickou agendu, natož boj proti korupci, a tak se AWS rozpadla a ve volbách se nakonec ani nedostala do parlamentu. Část jejích členů přešla do nových uskupení – do Občanské platformy (PO), Práva a spravedlnosti (PiS) a Ligy polských rodin (LPR). Tyto frakce společně získaly okolo 30 % hlasů. Jenže Miller, slibující ekonomický rozkvět a zátah na korupci, dostal tolik hlasů, že v koalici s rovněž postkomunistickou lidovou stranou (PSL) pohodlně vytvořil vládu. Toto rozložení sil je nutné připomenout, protože v roce 2001…