Mahathirovo dilema
Po dvaadvaceti letech odstoupil z funkce malajsijský premiér Mahathir Mohamad, výrazná a kontroverzní postava domácí i mezinárodní politiky. Jeho postavení nejlépe vystihuje skutečnost, že pro své stoupence i odpůrce byl znám prostě jako „Dr. M“. Malajsii dovedl k řadě pozoruhodných hospodářských i sociálních úspěchů. Na druhé straně byla ovšem jeho epocha poznamenána růstem korupce a nepotismu, rozmachem náboženského radikalismu a erozí demokratických institucí.
Malajská práva
V mnohonárodnostní zemi s početnou čínskou a tamilskou menšinou zosobňoval Mahathir současně malajský nacionalismus i snahy o etnickou a náboženskou harmonii. Na konci 60. let vstupoval do politiky jako stoupenec „malajských práv“ proti ekonomicky a společensky silnější čínské „menšině“ (v některých obdobích ovšem početnější než malajská „většina“). V roce 1970 formuloval v traktátu Malajské dilema (v zemi tehdy promptně zakázaném) svou vizi budoucnosti země. Ostře kritizoval neschopnost Malajců povznést se na úroveň malajsijských Číňanů a volal po zavedení pozitivní diskriminace, jež by pomohla vybudovat malajskou střední třídu jako rovnocenného partnera pro čínské obchodníky a podnikatele. Jen tak je podle něj možné zajistit etnický smír.
V 70. letech pak byla pozitivní diskriminace Malajců zavedena v rámci tzv. Nové ekonomické politiky (NEP).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.