Podpořte Stránského
Kopanec, který dostal Oldřich Stránský od svých kolegů ve Svazu bojovníků za svobodu, je varováním, jak silní dokážou v této zemi stále být nacionalisté. Stránský byl v rozporu se stanovami zbaven funkce předsedy jedné ze tří organizací v rámci Svazu – Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých, jež v této zemi hájí zájmy lidí zavlečených před půlstoletím do nacistických koncentračních lágrů. A to jen proto, že když jej Bernd Posselt na jaře pozval na otevření kanceláře Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Praze, odmítl sice přijít, ale omluvil se vstřícným, blahopřejným dopisem.
Jistě, kdo se podívá do Národního osvobození, novin vydávaných Svazem, pozná, že v této organizaci mají hlavní slovo lidé plní nenávisti vůči Němcům i lidem prosazujícím smíření. Předsedkyně Svazu Anděla Dvořáková byla mezi prvními, kdo děkovali expremiérovi Miloši Zemanovi za jeho sprosté výroky o Rakušanech a sudetských Němcích. Útok na Stránského tedy nepřišel zčistajasna, protože tento muž, který sám prošel pěti koncentračními tábory, už dlouho nabízí Němcům ruku – naposledy předal kancléři Gerhardu Schröderovi při jeho návštěvě v Praze plaketu s poděkováním za zásluhy při prosazení odškodnění obětí nacismu.
Je výmluvné, že se svržení odehrálo právě ve chvíli, kdy dobíhají různé druhy odškodnění, na jejichž vyjednání se Stránský podílel. Mnozí, kteří i díky jeho houževnatosti pobírali v minulých letech peníze, se nyní, když si došli na poštu pro poslední…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
