Geny a rok 2002

Přelomové historické události občas lidé vnímají podobně jako tělesné orgány. Rok, kdy na Moravu přišel pár věrozvěstů, je takovým slepým střevem – orgánem, o kterém víme, který je naší součástí od narození, když bolí, lze jej poměrně jednoduše odstranit, a jehož pravou funkci zná jenom několik lidí. Naproti tomu revoluci z roku 1989 cítí většina z nás jako plíce, s nimiž se lépe dýchá. Vstup do Evropské unie zase někteří chápou jako žaludek a jiní jako motorické centrum. Ve světě politiky jsou tedy body zlomu dobře čitelné – někdo přišel, jiný odešel; někdo zvítězil, jiný prohrál atd. Hůře se už něco takového definuje ve světě vědy. Bez dostatečného časového odstupu je velmi těžké odhadnout, které z čerstvých objevů budou mít zásadní význam pro budoucnost. Není nijak těžké si představit, že to mohou být i ty, jež zůstaly v pravidelných výročních anketách o „objev roku“ víceméně pozapomenuty. Připomeňme si alespoň ty nejzajímavější z nich.

Geny a slušné vychování

Tým doktora Yuan-Chun Dinga z Kalifornské univerzity 8. ledna 2002 uveřejnil studii, z níž vyplývá, že varianta genu DRD4, která u některých lidí způsobuje poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou, se v lidské populaci rozšířila teprve před 40 tisíci lety. Ding si to vysvětluje tak, že na sklonku doby kamenné opouštělo množství skupinek homo sapiens rodnou Afriku a mířilo do Evropy, Asie a posléze složitěji i do Ameriky. Právě tyto cesty vyžadovaly množství…