V divokém Waziristánu aneb Al Kajda rok poté
Kout hřbitova v jihoafghánském městě Kandaháru se liší od okolí. Hroby zdobí různobarevné vlajky a pečlivě navršené mohylky prozrazují, že mrtvé sem pohřbili teprve nedávno. Leží tu 53 mučedníků pro věc islámu, Arabů, místních Afghánců, prý i jeden Čečenec. Všichni byli členy Al Kajdy a o život přišli při americkém bombardování: stačilo včas předat satelitním telefonem zprávu a raketa zasáhla dům, v němž se skrývali. Teď se jejich hroby staly atrakcí pro místní obyvatele. Občas tu zastaví auto a osazenstvo se pomodlí. Hafizullo, místní „komandant“, který má hřbitov na starosti, se na návštěvníky dívá s obavami a chce postavit kolem hřbitova zídku, sám ale ví, že těžko najde u místních úřadů pochopení. „Ta doba je už minulostí a nikdo ji nechce vracet,“ odpovídá na otázku, zda se lidé chodí modlit k mohylám bojovníků Al Kajdy z nostalgie po tálibánském režimu. „Bojovali proti cizincům z Ameriky, a ty místní lidé berou jako nepřátele. Ale dnes už tu bojovníky Al Kajdy nenajdete, alespoň ne se zbraní v ruce,“ dodává Hafizullo. Lidé dobře vědí, že další válkou by jejich země definitivně ztratila šanci na normální život, a přišla by o pomoc za miliardy dolarů - tak to alespoň opakují každý večer v radiu.
Útěk do Pákistánu
Za tálibánů byla Al Kajda jednou z elitních sil. Řízena bin Ládinovými pobočníky držela několik úseků fronty: v okolí Talukanu na severu a v Sandžaraku na severozápadě země. Ve svých řadách měla bojovníky-internacionalisty i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
