Jsme lidé kulatí, nebo špičatí

Než se objevil ve filmu Davida Ondříčka Samotáři, byl Ivan Trojan hlavně divadelní herec (Dejvické divadlo). Po roli šíleného Ondřeje v Samotářích se pro něj otevřel i filmový svět. A to dokořán. Nedávno dokončil dva filmy, v obou hraje hlavní roli. První z nich - Musím tě svést Andrey Sedláčkové (Oběti a vrazi). Režisérka ho obsadila do hlavní role - manžela Ivany Chýlkové. Zdeněk Tyc přizval Trojana k natáčení filmu Smradi. Opět hraje manžela, tentokrát stojí po boku Petry Špalkové. Tyc si vybral scénář Terezy Boučkové. Manželé nemohli mít děti a rozhodli se pro adopci. Nejprve si z ústavu vzali poloromského chlapce, poté romského. Až po osvojení se jim narodil vlastní syn. Na vesnici, kde si lidé „koukají až do kuchyně“, rodina vzbuzuje xenofobní nálady.

Říkáte o sobě, že máte neustále potřebu všechno ihned hodnotit a řešit. Nyní jste dotočil dva filmy. Jaký z nich máte pocit?

Tentokrát se k nim nemůžu vyjádřit, protože svůj podíl na nich jsem sice dokončil, ale ani jeden z nich jsem dosud neviděl.

V „Musím tě svést“ hrajete manžela úspěšné političky, který se chce rozvést. To ona odmítá, aby si nepoškodila kariéru. A vaše filmová postava vymyslí lest - má ji svést váš přítel. Čím vám byla role blízká?

Jsou to tři věci, mezi které bych dal rovnítko. Scénář, režisérka a složení herecké trojky. Moje postava se jmenuje Karel. Na Karlovi mě bavila jeho nejednoznačnost. Není jasné, jak to celé vlastně myslí. Je v něm určité tajemství…