Ano, pane prezidente
Strašidlo totalitní hry na demokracii, v níž je vše dopředu rozhodnuto malým okruhem lidí kolem vůdce, obchází znovu ruskou politickou scénu. Administrativou prezidenta Vladimira Putina loni prosazený zákon o politických stranách, který jejich počet drasticky snižuje a zbylé svírá do byrokratických kleští, nahání mnohým politikům strach. Při pohledu na stále méně otevřený styl politického rozhodování v zemi, umlčování opozičních médií a další „normalizační“ prezidentovy kroky bijí demokraticky založení politici i komentátoři na poplach. Pod pláštíkem vcelku rozumné reformy stranického systému podle nich hrozí zmrazení základních mechanismů politické soutěže.
Kontroverzní zákon
Pro pochopení je třeba se vrátit na začátek 90. let. V čerstvě demokratickém státě začala vznikat uskupení, hnutí a strany jako houby po dešti. Parlament měl dvě komory: dolní, Státní dumu, volenou z poloviny poměrným a z té další jednomandátním způsobem, a horní, Radu federace, v níž zasedali zástupci regionů a tamních parlamentů. Narychlo připravený zákon o registraci pro volby do Dumy neupravoval strukturu stran, potřebu přesné evidence členů a průhlednost financování. Když v polovině 90. let boom zakládání partají skončil, vytvářelo scénu 188 různých federálních i regionálních uskupení, která často postrádala jak strukturu, členy a přehled o financích, tak vlastní program. Z této šedi se na celostátní úrovni vymykalo osm organizací, které opravdu soutěží o moc a v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.