Příště na Západě, díl druhý
Česká republika minulý pátek v Bruselu předběžně uzavřela kapitolu volný pohyb osob, která Čechům mimo jiné dává právo ucházet se v zemích EU po rozšíření o práci. Zdejší šéfvyjednavač s Unií Pavel Telička přistoupil na návrh patnáctky, že členské země buď mohou českým zájemcům zcela otevřít svůj pracovní trh, anebo si jej mohou několik let chránit. Česko tak má za sebou jeden z klíčových bodů na cestě do evropského klubu. „Není to ideální výsledek, protože přechodné období zůstává, ale jsme realisti. Ničeho dalšího bychom v této kapitole nedosáhli. Rozumíme obavám veřejnosti v sousedních státech z levné pracovní síly,“ řekl k tomu Pavel Telička.
Výjimka pro všechny
Páteční dohodě předcházela složitá vyjednávání na obou stranách. Partii rozehrál loni v prosinci německý kancléř Gerhard Schröder, když během návštěvy bavorského Weidenu prohlásil, že Německo bude požadovat sedmileté omezení volného pohybu pracovních sil pro občany z nových členských zemí. Kandidáti včetně Česka to tehdy houfně odmítli s tím, že jde o jednu z nejhmatatelnějších výhod členství v Unii. Na jaře pak úředníci Evropské komise připravili kompromisní návrh, který dává současným členským státům na výběr. Buď svůj trh práce zcela otevřou zájemcům z Východu od prvního dne rozšíření (jak už přislíbily Švédsko, Dánsko, Irsko a Nizozemsko), anebo po nich budou minimálně první dva roky po vstupu vyžadovat pracovní povolení (to už vyhlásily Německo, Rakousko a Finsko). Omezení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
