Alimenty od eráru
Šestice levicových poslankyň vedených premiérkou stínové ženské vlády Janou Volfovou (ČSSD) si zatím může blahopřát. Jejich návrh zákona o náhradních alimentech prošel sněmovnou hladce do druhého čtení. Představě, že by za rodiče odmítající rozvedeným partnerům platit výživné na děti převzal dluhy stát, přikývlo 95 zákonodárců ze 166. Debata byla však ostrá a zůstalo po ní několik nedořešených otázek. Na kolik ta dobročinnost přijde? Kolik nových úředníků na ni bude dohlížet, kotrolovat ji a vymáhat peníze zpět? A hlavně: má se vůbec stát vměšovat takovým způsobem do rodinných problémů?
Bez starosti
Protože v Čechách je dítě po rozvodu v naprosté většině případů svěřováno ženě, můžeme neplatícím rodičům pro jednoduchost říkat „otcové“ a příjemcům výživného „matky“. Chce-li zde tedy matka vymoci na nezodpovědném partnerovi alimenty, musí si počkat půl roku - teprve pak se neplacení stává trestným činem. I přes takovou toleranci je to ale jeden z osmi nejčastějších zločinů v Česku vůbec. Minulý rok za něj bylo stíháno deset a půl tisíce lidí - šestnáct set šlo do vězení a zbytek dostal podmínku nebo ještě na rozsudek čeká. Z pozice matky ovšem samotný kriminál nic neřeší. Práce za mřížemi je málo, a tak vězňům sice roste dluh i hrozba recidivy, alimenty však nechodí dál. Některé dluhy provinilých partnerů platí stát už dnes. Jde o situace, kdy matka s dítětem třou bídu s nouzí a bez výživného nemají ani životní minimum. Takových případů je dnes…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
