Čas pro postižené ubíhá
Trojice německých intelektuálů v čele s G. Grassem vystoupila s otevřeným dopisem, v němž vyzývá Němce ke spoluúčasti na odškodnění nuceně nasazených za druhé světové války. (Dopis otiskl 12. 7. list Frankfurter Rundschau.) Jsme přesvědčeni, že důležitost dopisu pro občany České republiky nespočívá pouze v souvislosti, v níž byl napsán, ale vůbec v kontextu celého poválečného usmíření. Proto jej v mírně zkrácené podobě otiskujeme a doplňujeme odpovědí pražského politologa Bohumila Doležala.
Začátkem června měl americký prezident během své návštěvy v Německu podepsat též dohodu německé a americké vlády o odškodnění někdejších nuceně nasazených. V této dohodě bylo po dvou letech jednání stanoveno, že německé podniky vyplatí pět miliard marek nadaci „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“, zřízené k tomuto účelu. Zakládající členové nadace se tím hlásí k historické a morální odpovědnosti německého hospodářství za křivdu nucené práce „bez ohledu na to, zda a jak dalece byly jednotlivé firmy zapojeny do nacistického bezpráví“. Spolková republika Německo se zavazuje prostřednictvím své vlády poskytnout nadaci stejnou sumu. V současné době má nadace slíbeny asi tři miliardy marek z hospodářské sféry. To, že hospodářská sféra platí někdejším nuceně nasazeným nebo jejich rodinným příslušníkům jen nepatrný zlomek toho, co jim dluží a že se na tom dosud (konec května 2000) podílí jen 2 215 z 220 OOO firem, jež jsou k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.