Zvrhlí jsou jen diváci

Téměř souběžně s prvním filmovým představením se v Americe zrodila také filmová cenzura. Svou činnost zahájila zničením kopie filmu Hadí tanec, který v roce 1895 slavil velký úspěch na chicagské světové výstavě a bylo v něm prý k vidění i obnažené ženské tělo. Rok poté se na plátně objevuje první „filmový polibek“, který vyvolává bouře protestů v tisku. Do konce prvého desetiletí našeho století se pak vytváří cenzura jako právní instituce ve Francii, v Anglii i ve Spojených státech.Přesto je ve filmu Benjamina Christensena Čarodějky z roku 1919 možné spatřit dokonce i více nahých žen najednou. Polonahé ženy se objevují také ve slavné Griffithově Intoleranci. Leč druhá strana přechází do útoku - 20. léta jsou v USA spojena s nástupem muže jménem William H. Hays. Ten zůstal až do roku 1945 morálním soudcem americké kinematografie. V roce 1934 vešel v Americe v platnost takzvaný Haysův kodex. Šlo o soubor přikázání, co se ve filmu smí a co ne. A nesmělo se toho hodně. Na filmovém plátně byla zakázána určitá slova i písně, nesměl se tam objevit člověk s pohlavní chorobou, zapovězené byly také motivy svlékání, znásilňování a jakýchkoli skutečných či jen domnělých perverzí.

Mistři na indexu

Již kinematografii padesátých let poznamenává konjunktura nahého ženského těla, které proniká do všemožných filmových žánrů. Ale teprve v letech šedesátých dochází ve filmové tvorbě ke skutečnému průlomu. Důraz se klade na zachycení autentického životního prožitku.…