Dopisy
Proč většinový volební systém
Na současné antiklausovské vlně se bohužel zřejmě pohodlně svezou i odpůrci většinového volebního systému, aniž by museli přiznat důvody, proč jim současný stav tak vyhovuje. Přitom dle mého názoru je to jeden z nápadů, který by mohl z dlouhodobého hlediska skutečně naši zemi před politikou spasit. Proč?
Především pro jeho základní rys - potlačování průměrnosti, vyzdvihování úspěšnosti. Zřejmě proto neprojde ani u sociálních demokratů, kteří by na něm jinak mohli jen vydělat, ani u zbytku politických stran, kde sedí mnoho nových soudruhů, jimž pouhá přihláška do téměř libovolné strany za současného systému vždy nakonec nějaké křeslo přinese. Naopak v poměrném systému jsou jak výjimeční lidé, tak i výjimečné osobnosti na překážku, což se ostatně projevilo rychlým odchodem bývalých sametových „revolucionářů“ a nástupem partajních šediváků.
Na druhé straně většinový systém tvrdě chystá chyby a umožňuje neschopným nebo opotřebovaným lidem či stranám v řádných volbách čestně bez pučů a podrazů odejít do propadliště dějin. Nová strana tak může směle realizovat svůj volební program bez bezzubých kompromisů. Samozřejmě, systém není pro hloupé voliče, ovšem jsou-li tu tací, je demokratický systém zbytečný luxus. Námitka, že jeho zavedení je účelovou změnou ústavy, v podstatě jen potvrzuje zkostnatělost a neohebnost poměrného systému, kde sebelepší nápad vždy najde dost lidí, kterým vadí. Další námitku, že bychom si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
