Arnie nás smířil s Amerikou
„Já nikdy nebyl pryč. Být v Rakousku a ve Štýrském Hradci je vždycky fantastické,“ ujišťoval své rodáky 20. června patrně nejslavnější Rakušan dneška Arnold Schwarzenegger. Ačkoliv se proslulý herec nedávno nechal slyšet, že toleranci se naučil až v Americe, a navíc své padesátiny oslaví teprve tuto středu (30. července), připravili pro něj Štýřané už poslední jarní den oslavu narozenin hodnou roduvěrného Štýrského dubu, jak mu zdejší média přezdívají.Oslavy, jejichž součástí byla evropská premiéra Schwarzeneggerova nového filmu „Batman & Robin“, vyvrcholily slavnostním křestem nového fotbalového stadionu v Grazu-Liebenau: nad vstupní branou se teď skví nápis - Arnold Schwarzenegger Stadion. „Arnie nás usmířil s Hollywoodem a Amerikou vůbec,“ dozvěděli se diváci rakouské státní televize v přímém přenosu slavnostního aktu z úst Schwarzeneggerovy fanynky. Tato slova nepadla náhodou. Vztah Rakušanů k Americe nebyl nikdy jednoznačný, ale právě božský „Arnie“ ho pomáhá posunout do normální roviny. Podívejme se, jakých změn před tímto „návratem ztraceného syna“, jenž je od roku 1983 americkým občanem, doznal poměr Rakušanů k USA.
„Amerikány nesnáším”
Kořeny rakouského antiamerikanismu u tzv. generace nacistů vidí sociologové v bombardování amerického letectva na sklonku války, či dokonce ještě po vyhlášení bezpodmínečné kapitulace třetí říše, jejíž součástí bylo Rakousko od „anšlusu“ 13. března 1938. "A proto ty Amerikány nesnáším, ani…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
