Konec třetí cesty
Vypadá to, že modernizace českého vojenského letectva bude brzy vyřešena. V posledních čtyřech letech havarovala desetina současného použitelného parku stíhacích letounů české armády. Vzhledem k tomu, že ministr Miloslav Výborný odmítá nákup nových západních strojů, může se během příštích deseti let stát, že budeme prostě bez letectva. Tragickým faktem, který tento neplánovaný vývoj našeho vojenského letectva doprovází, jsou bohužel zbytečně zmařené životy pilotů.
Řidič s ojetým autem
Tuzemský stíhací pilot si zalétá na bojových letounech jednu hodinu za čtrnáct dnů. Přibližně stejný cyklus a čas má vyměřen na cvičné Albatrosy. Letadla jsou zastaralá, nejnovější typ stíhacího bombardéru SU-25 je starší než deset let, MiG 21 byl vyvinut před čtyřiceti lety, MiG 23 před dvaceti. Ze sto deseti bojových letadel v majetku české armády je zhruba polovina zakonzervována nebo právě prochází opravou či prohlídkami. Počet bojových letounů se navíc neustále ztenčuje, protože díly z jedněch letadel se používají na opravu druhých. Letci nalétají zhruba čtvrtinu hodin ve srovnání se svými západními kolegy a přiznávají, že už pomalu mají z každého letu strach. A fakt, že na pěti z posledních sedmi havárií bojových letadel se podepsala chyba pilota - jak alespoň tvrdí armáda - nikomu jistotu nepřidá.Naše vojenské letectvo je na tom tedy podobně jako chudý majitel ojetého automobilu. Když se vydá na cestu, zaručeně něco přestane fungovat a za opravu zaplatí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
