Dopisy

Potřebujeme dva ministry bez portfeje?

Tuto otázku jsem si položil poté, co definitivně skončily koaliční rozhovory okolo obsazení ministerských křesel. Jako bývalý ředitel Gymnázia v Hodoníně (1990–95) tvrdím, že ministr Pilip pro jiná zaneprázdnění školství vlastně neřídil. Jak jinak si vysvětlit ignoraci právních norem, klíčových pro základní a střední školství?Původní školský zákon ukládal ministerstvu postupný přechod na devět tříd základní školy, nestalo se tak. Zavedení skokem až v roce 1996 znamená pro mnohé střední školy šok, se kterým se budou těžko vyrovnávat. Přebyteční učitelé střední školy totiž půjdou jen stěží učit do pátých tříd základní školy, protože druhý stupeň základní školy zůstává beze změny, tj. bez potřeby zvýšeného počtu učitelů.Změna pravidel financování a omezené dotace soukromým školám je také způsob, jak omezit to, s čím ministerský aparát nesouhlasí, přestože zákonná norma umožňuje rozvoj soukromého školství.Jakým způsobem je aplikováno vládní nařízení o přidělování finančních prostředků základním a středním školám, je do nebe volající. Praxe je taková, že o finančních tocích jednoznačně a bez faktické možnosti odvolání rozhoduje školský úřad. Při přípravě rozpočtu na rok 1996 se ministerstvo dopustilo systémové chyby tím, že nezačlenilo do výpočtového vzorce čtrnáctý plat, a přesto vysoký úředník MŠMT v tisku prohlásí, že platy ve školství jsou malé, protože ředitelé škol neumějí vypočítat 13. a 14. plat. Jestli je něco…