Nahradit pravdu svobodou
Postmoderní myšlení se do naší situace vlomilo sice opožděně, ale zato výmluvně. Okamžitě způsobilo střet s českou tradicí, která s sebou nese břemeno obrozeneckého pojetí kultury, netolerance, absence liberálních tradic, spasitelského komplexu literatury, moralizujícího politického tónu. Postmodernismus se tu utkal s tradičním pojetím filozofie jako hledání pravdy, s pojetím historie jako úcty k dějinám a pokroku, s tradičním chápáním úlohy řeči v procesu komunikace. Není pak divu, že prolamování navyklých způsobů vnímání, ztráta věrohodnosti „velkých příběhů“ (Lyotard), nástup „doby odboček a mezisvětů“ (Bělohradský), různých verzí světa vede v tradicionalistickém prostředí až k pocitu jakési existenciální úzkosti ze ztráty kulturní identity.Opustit zaběhnuté myšlenkové stereotypy, zhmotněné v tradici vidět skutečnost jako „buď, anebo“, předpokládá především toleranci k mnohosti pravd. Postmoderní ironie, paradoxy, metafory, klaunství a fraška, plurality příběhů, neúcta k dějinám, pochyby o smyslu hledání principů, odmítnutí filozofie jako „režimu pravdy“ - to vše přirozeně šokuje značnou část naší kulturní elity. Intelektuálů schopných přistoupit na postmoderní způsob konverzace a vést ji v jejím tolerantním duchu je u nás zatím nemnoho. Podívejme se tedy do světa. Pověstný americký filozof Richard Rorty, který nedávno přednášel i v Praze, je dnes považován za jednoho z nejprovokativnějších myslitelů současnosti. Výstižně byl charakterizován jako filozof, který…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
