Definitiva přišla příliš brzy
Profesor JUDr. VOJTĚCH CEPL se narodil r. 1938 v Praze, studoval na Právnické fakultě UK, v letech 1967-1969 postgraduálně na Oxfordské univerzitě a na Michiganské univerzitě (USA).
Profesor JUDr. VOJTĚCH CEPL se narodil r. 1938 v Praze, studoval na Právnické fakultě UK, v letech 1967–1969 postgraduálně na Oxfordské univerzitě a na Michiganské univerzitě (USA). Zabýval se obecnou teorií práva, právní sociologií a občanským právem. Veřejnosti se stal známým publikacemi z oblasti bytového práva a bytové politiky. V roce 1989 zakládal OF na Právnické fakultě, pracoval v různých legislativních radách, stal se proděkanem, vedoucím katedry občanského práva, členem politického grémia ODA. Podílel se na přípravě české ústavy. Od roku 1990 přednášel na mnoha zahraničních univerzitách, byl hostujícím profesorem na univerzitách v San Francisku a v Chicagu. V roce 1993 ho prezident jmenoval soudcem Ústavního soudu ČR.
Porušil prezident v případu Marty Chadimové nezávislost soudcovské moci?
Za prvé naplnil své ústavní právo. Obával se, že Chadimová vazbu nepřežije, a také to řekl. To byl hlavní důvod a já tomu věřím. A k té nezávislosti soudcovské moci: nemyslíte, že se poněkud přehání? Je-li nezávislá, neznamená to, že ji nelze kritizovat. Lidé, kteří říkají, že to prezident sice mohl udělat, ale měl mlčet, volají po autoritářství a absolutismu. Je snad mezi svobodnými lidmi nevhodné vysvětlovat racionální důvody jakéhokoli rozhodnutí?
Takže může i soudce Hodoušek jakkoli komentovat Havlovo rozhodnutí. Nebo to nebývá zvykem?
Proč ne? V opačném názoru vidím příznaky poddanského myšlení. Lidé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
