Jak rozdělit minulost
Minulé týdny opět zviditelnily dvě známé věci v česko-německých vztazích. Za prvé: bylo by dobré, aby chystaná deklarace parlamentů o tom, že právními a politickými aspekty minulosti se už zabývat nebudeme, byla vypracována a schválena pokud možno ještě letos.
Minulé týdny opět zviditelnily dvě známé věci v česko-německých vztazích. Za prvé: bylo by dobré, aby chystaná deklarace parlamentů o tom, že právními a politickými aspekty minulosti se už zabývat nebudeme, byla vypracována a schválena pokud možno ještě letos. Za druhé: zásadnějším problémem než neshody česko-německé mohou být neshody česko-české. Oč jde? V konkrétní rovině zejména o schůzku Václava Klause a bavorského premiéra Stoibera a o reakce na ni. V rovině obecnější pak o často citovaný „Zieleniecův balík“ vstřícných kroků (viz Respekt 15/95), který by měl ve zmíněnou deklaraci vyústit.
Krok vpřed, dva kroky vzad
Nechme teď stranou, proč se Václav Klaus sešel s Edmundem Stoiberem v polovině srpna, když podle informovaných kruhů k tomu měl příležitost již od zimy. Tehdy, po únorovém projevu Václava Havla, se česká diplomacie všemožně snažila zapojit do věci spolkovou vládu a Stoiber coby významný Kohlův partner se nabízel jako vhodný prostředník. Nyní se už jednání rozjelo na úrovni ministerstev zahraničí, parlamentů i politických stran, české i německé koalice i opozice. To je pro nás samozřejmě výhodné, neboť v širokém spektru se vliv tvrdé sudetoněmecké lobby rozmělní. Zlé jazyky z Černínského paláce proto tvrdí, že se Václav Klaus zachoval podle svého oblíbeného modelu „krok vpřed, dva kroky vzad“.Důležitější je výsledek. Václav Klaus - zvláště když po svém návratu z dovolené řekl, že jednání by mělo být věcí vládní koalice - nemohl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.