S kým máme tu čest

K normálně fungující společnosti máme stále ještě daleko - mohli jsme se o tom přesvědčit 25.srpna v denním tisku. Mluvčí federálního ministerstva zahraničních věcí, náměstek Luboš Dobrovský, vyjádřil radovi sovětské ambasády Udalcovovi „politování nad nepodloženými informacemi“ o sovětském velvyslanci v ČSFR Borisi Pankinovi, publikovanými ve 24.čísle Respektu.

Je zajímavé, jak málo lidí si uvědomilo absurditu tohoto činu - představitel státního orgánu se omlouvá za něco, co vůbec nepatří do jeho kompetence. Ať už z přehnané horlivosti, či v očekávání vstřícného postupu Sovětů totiž nepostřehl, že v demokratických poměrech zodpovídá tisk za svá tvrzení sám. Tím překvapivěji pak vyzněl příspěvek „Co dělají na té galéře?“ v Lidových novinách z 15.září: autor Jiří Vančura se zadostiučiněním přizvukuje mluvčímu FMZV, především s ohledem na „Pankinovu úlohu při vytváření nových vztahů k SSSR“.

K objasnění celého případu, především však „nepodložených informací“, uvádíme místopřísežné prohlášení bývalého agenta KGB Pjotra Děrjabina, ve kterém na žádost francouzského listu L'Express odpověděl na položené otázky.

1. Vasilij Romanovič Sitnikov začal pracovat pro KGB zhruba v letech 1941 nebo 1942. Od roku 1949 do roku 1954 sloužil v ústředí KGB v Moskvě na první hlavní správě, která zodpovídá za tajné operace v cizině, a také ve služebnách KGB ve…