Světový úspěch českého vědce: šetrná „oprava“ genů přímo v lidském embryu

Štěpán Jeřábek se k hovoru přes internet připojuje v New Yorku, kde nyní působí na Kolumbijské univerzitě. Český molekulární biolog se do Spojených států vydal proto, aby tu zkoumal možnosti, které nabízejí genetické modifikace lidského embrya. Je to nadějná a zároveň pro mnohé kontroverzní oblast vědy, jejíž potenciál Jeřábka vždy zajímal. Mimo jiné totiž dává naději, že časem budeme moci léčit budoucího jedince už v okamžiku, kdy existuje pouze v podobě několika buněk „ve zkumavce“, na klinice asistované reprodukce. Šlo by o pomoc párům podstupujícím umělé oplození.

Po čtyřech letech Jeřábkova působení na Kolumbijské univerzitě v laboratoři buněčného biologa Dietera Egliho je výsledkem jejich společné práce experiment, který vzbudil ve vědeckých i mediálních kruzích údiv a pozornost. Podařilo se totiž pozměnit dědičnou informaci lidského embrya mnohem šetrněji, než to bylo možné dříve, a s dosud nevídanou přesností; představíme-li si lidskou DNA jako text knihy, pak zásah spočíval ve změně pouze několika vybraných písmen. Bylo to zároveň vůbec poprvé, kdy se jednobuněčné embryo po podobném zákroku dál vyvíjelo – kdy pro něj pokus o tuto přesnou editaci genů nebyl fatální. Vědci ovšem nevložili upravený lidský zárodek do dělohy, jeho vývoj sami po několika dnech zastavili, jak to vyžadují platné předpisy. Cílem tedy nebylo vytvořit geneticky upravené dítě, ale prozkoumat možnosti a limity použité metody.

Zastánci podobných experimentů věří, že tak v budoucnu zasáhneme proti dědičným chorobám; mutace v genech, které je způsobují, budeme z embryí při asistované reprodukci odstraňovat. Kritici se obávají, že u dědičných nemocí nezůstane. Varují před cíleným vytvářením „vylepšených“ dětí upravených tak, aby měly například vyšší inteligenci či tělesný vzrůst. Z hrozeb nelze vyloučit ani možnost nevratného poškození genetického kódu, který dělá člověka člověkem.

Sami autoři výzkumu upozorňují, že jejich postup má stále značná rizika a použít jej mimo rámec základního výzkumu zatím nelze. „Netvrdíme, že metoda bude již zítra dostupná na klinikách,“ uvedl Dieter Egli pro The New York Times. „Jasně v naší studii píšeme, že technologie není ve fázi, kdy by ji bylo možné nasadit v praxi,“ potvrzuje Jeřábek, který kromě Kolumbijské univerzity působí také v pražském Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Co tedy experiment ukázal a jaká je šance, že se z „opravených“ embryí skutečně začnou časem rodit děti?