Dá se Alternativa pro Německo ještě zastavit?

V bodě zlomu

Již téměř deset let je Alternativa pro Německo (AfD) zastoupena ve Spolkovém sněmu. Bylo vyzkoušeno mnoho různých způsobů, jak ji odtud dostat pryč nebo jak alespoň omezit její vliv. Nic z toho však nevedlo k zamýšleným cílům a místo toho se republika řítí ke dvěma bodům zlomu. V celoněmeckých průzkumech by AfD, která je již nyní nejsilnější stranou, mohla brzy překročit psychologicky významnou hranici 30 procent, zatímco druhá nejpopulárnější partaj, křesťanská demokracie (CDU/CSU) klesne pod 20 procent. A zadruhé – v podzimních zemských volbách možná dosáhne AfD absolutní většiny v Sasku-Anhaltsku. Ve východním Německu několikrát použitá strategie, která voliče stavěla před dilema „My, nebo AfD“, by tentokrát mohla voliče místo úleku dovést k rozhodnutí: „Tak tedy AfD!“

Zmatek

Kde hrozí nějaké velké nebezpečí, tam se někdy zjeví i možnost záchrany. Je však možné, že ještě předtím se prohloubí nastalý zmatek. V uplynulých dnech například Uli Hoeness, čestný předseda fotbalového klubu Bayern Mnichov, požadoval, aby byla AfD vpuštěna do vlády, aby byla „odmaskována“. Hoeness tím živí představu, že voliči AfD jsou – na rozdíl od něj – příliš hloupí na to, aby nahlédli za masku této strany. Poté se k tématu vyjádřil i bývalý ministerský předseda ze sociální demokracie (SPD) ve Šlesvicku-Holštýnsku Torsten Albig: Jeho strana, navrhoval, by měla po vzoru svých dánských soudruhů sestavit menšinovou vládu s podporou pravicových populistů. Jenže ve všech průzkumech je SPD slabší než AfD, proto se nabízí spíše otázka, kdo by tu vlastně toleroval koho. Pokud myšlenkové hry tohoto druhu vůbec nějaké občany zaujmou, tak jen proto, že z řad rozumných a zodpovědných lidí už téměř žádné návrhy nepřicházejí.