Doufám, že bych se o důležité věci zasazoval i tak, říká lord Dubs, jeden z Wintonových dětí

Alfred Dubs se narodil v Praze do rodiny Huberta Dubse a jeho manželky Bedřišky. Když mu bylo šest let, posadila ho matka do vlaku plného cizích dětí, kterým odcestoval do Londýna. Jeho otec byl Žid a rodiče se báli o jeho bezpečí, poslali ho proto pryč jedním z vlaků, které organizoval Nicholas Winton. Dubs po válce v Británii zůstal, stal se labouristickým poslancem a celoživotním zastáncem migrantů a uprchlíků, jakým byl i on sám.  

Respekt se s ním setkal v jeho kanceláři ve Sněmovně lordů v Londýně, kde i ve věku 93 let usilovně pracuje. „Můžeme si tu v klidu povídat, pokud mě nezavolají na nečekané hlasování,“ varuje usměvavý Dubs na začátku rozhovoru, ve kterém vzpomíná na své dětství v Praze a na nacistickou okupaci, ale analyzuje i současné výzvy, před nimiž Velká Británie – a současná labouristická vláda – stojí. 

Vyrostl jste v Holečkově ulici na Smíchově...

Narodil jsem se někde jinde, ale vyrůstal jsem hlavně v Holečkově, ano.