A do druhé nohy, Miloši

„Já prostě nebudu odpovídat na to, kolik hrušek, minerálek nebo třeba alkoholu se spotřebuje na Úřadu vlády…, a já to ani nevím.“ Píše se rok 1999 a mluvčí Zemanovy vlády Libor Rouček odpovídá Respektu na otázku, o kolik litrů alkoholu více nebo méně než za předchozích kabinetů se nakupuje pro potřebu Úřadu vlády a zda je pravda, že ministři s premiérem pijí alkohol i o přestávkách vládních schůzí.

Dnes jsme o čtyři roky dál a nejen nynější poslanec Rouček, ale také všichni ostatní daňoví poplatníci se konečně mohou dozvědět, jaký je účet. Nejvyšší kontrolní úřad minulý týden zveřejnil výsledky šetření toho, jak se za Zemana ve Strakově akademii hospodařilo – a také holdovalo alkoholu. Výsledky už proběhly novinami. Kontroloři našli nelegální útratu za více než šest milionů korun. Alkoholu a cigaret se kupovalo tolik, že to kontrolorka NKÚ Jana Krejčová komentovala slovy: „To jsem ještě neviděla.“

Nutno přitom dodat, že jsme toho už z té doby viděli mnohé. V úřadě, kde se psaly estébácké hanopisy na kolegy z vlády (akce Olovo), vyráběly falešné důkazy na diskreditaci politických protivníků (aféra Štiřín) a kde pánem byl Miroslav Šlouf, jsou pracovní pitky za erární peníze dalším kamínkem do mozaiky zemanovského bujného papalášství.

Naštěstí je to za námi a zůstává trochu směšná trapnost – ve srovnání s miliardami z jiných kšeftů možná pro někoho i malichernost. Domů si peníze Zeman neodnesl, prostě je prolil hrdlem a prokouřil, řeklo by se. I za tuhle zlodějnu by…