Petros Michopulos: Skleněná čelist Andreje Babiše

Předseda vlády, který vládne se dvěma extremistickými stranami (ano, Motoristy považuji také za extremisty, protože nikdo jiný než extremisté by nevolal po zrušení Ústavního soudu), se rozhodl, že bude voličům ukazovat ostré zuby a dokazovat, že je tvrdý chlapák. Nechce se nechat zastínit ani Macinkou, ani Okamurou, protože si myslí, že se mu v tomto volebním období podaří svým koaličním partnerům „sežrat“ voliče stejně, jako se mu to povedlo se sociálním demokraty.

Můžeme u něj sledovat postupnou radikalizaci už od voleb, která připomíná extremistický poker, kdy na každé posunutí hranic od jednoho z koaličních partnerů reaguje Babiš zvýšením sázek. Viděli jsme to u konfliktu Motoristů s prezidentem, v předvolební kampani a teď naposledy u zákonu o veřejnoprávních médiích. Babiš se pokaždé nechal Motoristy a SPD vylákat ke zvyšování sázek, aby nebyl za srabáka. Pořád evidentně sní o budoucí jednobarevné vládě, poté co získá na úkor těchto stran jednou 45 procent a více. Přestal u toho, podle mě, vnímat, na jakou úroveň hry se dostal a jak daleko od svých středostavovských voličů se ocitl.

Stejně tak, jako několikrát v minulosti, podcenil české reálie a českou kolektivní paměť, se kterou nikdy nesrostl a pro kterou nemá vyvinutou empatii. Obklopen svými slovenskými a maďarskými poradci a v permanentním styku se svými seniorními voliči nepostřehl, že za těch patnáct let vyrostla také nová, neviditelná generace, na kterou některé jeho triky už nefungují. Macinka a Okamura ho ve hře o ČT a ČRo zatáhli někam, kde se asi nechtěl ocitnout, a dost to připomíná půl roku starý konflikt s Hradem. V červnu jsme mohli slyšet silná slova jak od Babiše, tak od Macinky, včetně džihádistických videí předsedy vlády namířených proti Petru Pavlovi, aby celá potyčka skončila téměř láskou a pacifikací Motoristů včetně Filipa Turka. 

Dnes Petr Macinka podporuje kandidaturu Petra Pavla na místo evropského vyjednavače a po extrémní kohabitaci se zem slehla. Stačilo vlastně hrozně málo. Narazili na někoho, kdo se jim postavil čelem a vyzval je k přímému střetu v ringu. Petr Pavel je zjevně člověk, kterému takové střety nedělají problém a asi jich v životě už pár absolvoval. Petr Macinka ani Andrej Babiš ne. Oba jsou mistři útoků z boku a ideálně s velkou převahou. V takové situaci se mění v tygry. U posledního střetu kolem veřejnoprávních médií můžeme sledovat podobný průběh. Velmi silná prohlášení, ohnutí silou snad všeho, co porevoluční sněmovna zažila, agresivní výpady směrem k novinářům, sebevědomá prohlášení o tisíci procentech, která jsou jistotou výhry.