Prokuratura v Sarajevu nařídila zadržet vůdce bosenských Srbů

Dobrý den, dobro došli. 

Po týdnu vás opět zdravím u pravidelných informací z oblasti Balkánu. Už dlouho se mi nepodařilo rozepsat se o něčem odlehčeném a třeba i veselém – děje se toho teď tolik, že se pro všechny podstatné zprávy do newsletteru už mnoho takových témat nevejde. A bohužel vás nepotěším ani tento týden, ale slibuji, že pokud přijdou klidnější dny, v příštích Čevapi Times si budete moci přečíst i něco, co vám nepřidá na čelo další vrásku. 

Teď už k tomu, co radost zrovna nevzbuzuje. Letos to bude třicet let od uzavření daytonské mírové dohody, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině a nastolila velice křehký, ale dlouhý mír. Smlouvu před bezmála třiceti lety v Paříži po dlouhém vyjednávání podepsali tehdejší srbský prezident Slobodan Milošević, chorvatský prezident (který zastupoval bosenské Chorvaty) Franjo Tuđman a bosenský prezident Alija Izetbegović. 

Smlouva ukončila jeden z nejkrvavějších konfliktů na evropském kontinentu od dob druhé světové války. Odhaduje se, že během války v Bosně a Hercegovině zemřelo okolo 100 tisíc lidí, asi sedm tisíc lidí je stále nezvěstných. Konflikt byl poznamenán nesmírnou brutalitou vojenských skupin vůči civilnímu obyvatelstvu – zejména vůči etnickým muslimům. Daytonská mírová smlouva v sobě zahrnovala i novou ústavu a ustanovila tak specifický systém země (často označován za nejsložitější na světě), ve které se na rozhodovacích procesech podílejí zástupci tří konstitutivních národů – Bosňáků, bosenských Chorvatů a bosenských Srbů.