0:00
0:00
Na rovinu19. 10. 20102 minuty

Xenofobové to projeli

Astronaut

Volby přinesly několik dobrých zpráv. Vedle důrazného NE lokálním kmotrům, voliči také masově odmítli i xenofoby  - jak ty „z podstaty“, tak ty předvolebně rychlokvašené.

Hesla namířená proti menšinám, feťákům, bezdomovcům či muslimům byla letos nepříjemnou novinkou voleb. Takhle drsnou rétoriku jsme už dlouho neslyšeli a  tentokrát se k ní dokonce uchýlily i mainstreamové strany. A to včetně ČSSD, pro níž je jinak – alespoň v teorii – pomoc sociálně slabým i obrana menšin základním kamenem jejich politiky. Politici se touto cestou podle všeho vydali zejména proto, že doufali, že část společnosti - rozjitřená hospodářskou krizí - bude hledat terč pro svoji frustraci.

Nicméně nestalo se. Totálně vyhořeli nástupci zakázaných „dělníků“ Dělnická strana sociální spravedlnosti – nezískali jediného zastupitele a v senátních volbách propadl i její šéf Tomáš Vandas. Suverenita Jany Bobošíkové sice celorepublikově posbírala šest desítek zastupitelů, ale třeba v Hradci Králové, kde její tamní kandidáti strašili údajně chystanou mešitou, přesvědčili pouhá dvě procenta voličů a mandát z toho tedy nebyl ani jeden. Slibovaná „nulová tolerance feťákům“ a odulá tvář Miroslava Šloufa přesvědčily necelých osm desetin procenta Pražanů. (Mimochodem víc hlasů v metropoli získala i Česká pirátská strana.)

↓ INZERCE

Ani sociální demokraté nevytěžili ze svých slibů zatočit z bezdomovci a narkomany (na Praze 5) nebo z hesel o tom, že nechtějí „litovat“, že jsou „ve svém domově národnostní většinou“ (jako s prstem otevřeně namířeným proiti Romům udělali v Mostě). Mostečtí letos dopadli stejně jako před čtyřmi lety a na „pětce“ jim tato rétorika (pokud to tak bylo) přinesla zanedbatelné dva mandáty v zastupitelstvu víc než v roce 2006.

A byť samozřejmě existují výjimky jako rasistická senátorka Liana Janáčková (bývalá členka ODS, dnes nezávislá), která na Ostravsku s přehledem postoupila do druhého kola,  i na nich lze najít cosi pozitivního. Proti výzvě premiéra Nečase, aby voliči ODS volili ve druhém kole pravicové kandidáty, se totiž postavili tamní občanští demokraté s tím, že není možné veřejně podporovat „lumpy“ a raději někteří vyzvali k podpoře konkurenčního sociálního demokrata…


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026