Větší ochrana pro "sojky"
Whistlebloweři v Americe dostali do ruky nový nástroj, který posílí jejich bezpečí.
Americký týdeník New Yorker představil před pár dny novou metodu, jak sbírat tipy od tzv. whistleblowerů, čili lidí zevnitř či v blízkosti institucí či firem, kteří upozorní na porušení zákona či etiky v dané organizaci.
On-line systém, který lidé z jednoho z nejprestižnějších amerických týdeníků pojmenovali Strongbox, splňuje jednu z nejklíčovějších podmínek pro někoho, kdo chce veřejně „prásknout“ svého zaměstnavatele za nějakou nekalost – anonymitu.
„Čtenáři nám vždy posílali dokumenty různými cestami, nicméně v posledních letech bylo stále snazší odesílatele vystopovat, i když si to sám nepřál,“ vysvětluje editorka New Yorkeru Amy Davidson. „Strongbox je nastavený tak, že ani my sami nejsme schopni zjistit, odkud dokumenty přišly. A když se někdo zeptá, nebudeme moci mu to říci.“ Podrobnosti toho, jak to celé funguje, zde.
Ochrana zdroje zůstává jednou z nejklíčovjších okolností novinářské práce nejen ve Spojených státech, ale i v Česku. Úřady i policie totiž média vystavují značnému tlaku, aby jim původce určitých informací sdělili. Zažili to opakovaně kolegové z Respektu Jaroslav Spurný či Ondřej Kundra. Naposled kolega Kundra odmítl Generální inspekci bezpečnostních sborů a poté i vrchnímu státnímu zastupitelství sdělit jméno zdroje, který upozornil na telefonát Miroslava Kalouska vyšetřovateli podezřelého nákupu letadel CASA Jiřímu Mazánkovi.
A zažila to před časem agentura Associated Press (AP), když vyšlo najevo, že americká vláda odposlouchávala více než dvacet telefonních linek používaných jejich novináři. A nejde jen o vlády, k informacím se mohou dostat i hackeři nejrůznějšího druhu a s nejrůznějšími zájmy.
Proto by iniciativa New Yorkeru mohla znamenat novou kapitolu v nakládání s informacemi tohoto typu. Uvidíme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
