Autorka sloupku jela včera taxíkem a snažila se zvrátit drožkařovo skálopevné přesvědčení, že je v této zemi všechno na h…o a všem je všechno jedno atd. Prostě čelit tomu zmaru. Večerní cesta z pražské Letné na Vinohrady sice moc prostoru pro obsáhlou argumentaci nedá, nicméně za pokus to stálo. A každý takový pokus je zásadní zvláště v Česku, kde se někdy zdá, že je chronická rozladěnost národní chorobou. A ač se to nezdá, protiargumenty stále jsou.
Poslední dobou se totiž objevilo pár nových iniciativ, které ukazují, že vzdychání nad všeobecnou rezignací je nesmysl. Když autorka v tištěném Respektu před časem psala o naštvané střední třídě, dostala celkem dost ohlasů.
Jeden byl od Romana Řípy, který prý zjistil, že „ve čtyřiceti už hození dlažební kostky tolik nepomůže“ a tak raději vrhá energii do zavěšování rozpočtů tuzemských obcí na web. Jde o komunální verzi tzv. rozklikávacího rozpočtu, po němž léta volají ekonomové a slibují ho politici. Projekt www.rozpocetverejne.cz nabízí i vedle rozepsaných rozpočtů jednotlivých tuzemských měst a vesnic také kuchařku, která poradí, jak se v obecním rozpočtu vyznat. Web naostro funguje od 23. února. Mrkněte tam, čekají váš nemalá překvapení, stejně jako autorku, když se podívala na rozpočet pražský.
Další nápad pak míří na frustraci z politických diskusí, u nichž mají často diváci pocit, že jim politici buď přímo lžou nebo pravdu minimálně významně upravují. Skupina studentů spouští zítra projekt Demagog, kde budou hodnotit, nakolik jsou výroky politiků v debatních pořadech pravdivé, a následně je dělit do čtyř kategorií.
Je dobře, že jedna kategorie je vyhrazena „neověřitelným“ tvrzením, protože některé takové skutečné jsou. Zbylé tři jsou pak pravda, zavádějící tvrzení a jednoznačná lež. Studentům Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zbývá popřát pevné nervy, protože lze čekat, že k jejich práci budou mít politici námitky.
Oba projekty nám pomohou se zorientovat ve značně nepřehledné realitě a snad se pak i lépe rozhodovat. Takže – není všem všechno jedno.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
