0:00
0:00
Na rovinu4. 1. 20112 minuty

Nová Google hračka

Astronaut

Pojďte si hrát s touhle novinkou, zaručeně vás chytne. Tedy alespoň autorka u ní nedávno strávila pěknou hodinu.

Google přišel s něčím, čemu říká Ngram Viewer (k vyzkoušení zde) a což je jakýsi vedlejší produkt obří elektronické databáze knih, kterou buduje. Tato knihovna samozřejmě není úplná – odhaduje se, že něco přes pět milionů svazků, které Google zatím převedl do elektronické podoby, představuje asi pět procent z objemu knih, které byly kdy vydány.

Produkt vedlejší, ale nesmírně zábavný. Pomocí vyhledávače lze totiž zjistit, jak často se jaká slova v jaké době v knihách vyskytují. Stejně jako u databáze samotné je nicméně třeba mít na paměti, že výsledky mohou být značně zkreslené. Omezení představují jazyky (lze hledat anglicky, čínsky, francouzsky, německy, španělsky a rusky) či doba (nejvíce knih je z let 1800–2000). Je možné prohledat také poslední půltisíciletí (přesněji knihy z let 1500 do 2008, v sekci „English One Million“), přičemž každý rok tu reprezentuje šest tisíc knih. U starších dat to jsou víceméně všechny tehdejší, u novějších jde o náhodně vybrané svazky.

↓ INZERCE

Můžete nechat dvě či více slov „soutěžit“ (křesťanství versus islám, muž versus žena atd.), či se jen dívat na rostoucí, klesající či proměnlivou popularitu určitého slova. Ráj je to pro lingvisty – lze sledovat, jak se v čase měnilo pojmenování předmětů či jevů. A jak se měnila americká a britská angličtina. Spolu s výsledky se pak pár kliky lze dostat na knihy, v nichž jsou hledaní slova zmíněná.

Některé výsledky jsou vcelku očekávatelné – nepřekvapí nás, že frekvence „Boha“ v anglicky psané literatuře posledních 200 let dosáhla vrcholu v třicátých a čtyřicátých letech 19. století a pak už to s ním šlo jen z kopce. (I když je zajímavé, že po historickém propadu v 70. a 80. letech 20. století opět mírně stoupá.)

Některé naopak přímo šokující – takovou „vagínu“ by jeden čekal hlavně v moderní literatuře všeho druhu a ona naopak v obrovských počtech vyskakuje v 80. letech 19. století. Stejně tak kokain – rekordně přítomný ve viktoriánských časech (nebo se o něm alespoň hodně psalo).

Vědci z Harvardu, kteří se na vývoji Ngramu podíleli, předvídají, že může hodně změnit náš pohled na dějiny i kulturu. Možná, a kromě toho je to zábava.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026