0:00
0:00
Na rovinu22. 6. 20102 minuty

Ještě ke kongresu ODS – kmotři úplně neprohráli

Astronaut

Kromě těch všeobecně diskutovaných přinesl kongres ODS i několik zpráv, které trochu zapadly a autorka sloupku je chce připomenout.

První zpráva asi nepotěší optimisty, kteří věří, že v ODS se skutečně odehrála očistná revoluce. V nejvyšším patře strany sice zavál ostrý vítr, těsně pod vrcholem je ovšem dusno postaru. Řeč je o Výkonné radě, padesátičlennému „širšímu vedení“, bez něhož se v ODS nic klíčového nerozhodne. Schvaluje vznik regionálních buněk či naopak rozhoduje o jejich rušení, má poslední slovo při sestavování kandidátek do voleb a v krajním případě do nich může i zasahovat atd.

A právě sem byli navoleni kontroverzní politici ODS, kteří prý nástupem Nečase a jeho týmu ztratili vliv. Jihočeský Martin Kuba se tak sice nestal místopředsedou, ale do rady byl zvolen, stejně tak další – téměř mýtická – postava z jižních Čech, totiž místostarosta Hluboké nad Vltavou Pavel Dlouhý. Dalším nováčkem je plzeňský Roman Jurečko, dalším ze seznamu údajných regionálních kmotrů. Údiv vyvolávají i další jména - ministryni zdravotnictví Daně Juráskové trvala cesta od vstupu do strany k židli v jejím vrcholném orgánu rekordních deset dní. Některé regiony zase v radě zastupují lidé, o nichž tamní občanští demokraté prohlašují, že je vůbec neznají. Což znamená jediné. Ve volbách nejvyššího vedení se možná delegáti vzbouřili dohodám, u Výkonné rady ale dohody zcela zjevně platily.

↓ INZERCE

Není banálních otázek
Druhá zpráva je pozitivnější. Petr Nečas přináší nový styl také do komunikace s novináři. Už ve svém sobotním projevu udělal něco na české poměry zcela šokujícího – neházel všechnu vinu na média, jak má řada politiků ve zvyku. Na tiskovce těsně po zvolení napomenul reportérku ČT, která se omlouvala za „banální otázku“, a to slovy, že „nejsou banální otázky, jen banální odpovědi“. (Nový předseda si ovšem trochu naběhl – až - nebo pokud - se mu někdy v budoucnu nebude nějaký dotaz zdát, všichni mu tuto větu připomenou.) Když pak autorka sloupku v neděli odpoledne poslala všem členům nového týmu blahopřejnou textovku, hádejte, kdo z nich odpověděl jako první?


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026