Připomínka první české sochařky
O víkendu uplynulo 130 let od narození Karly Vobišové
Byla to velká společenská událost, když byl v roce 1931 na Karlově náměstí v Praze odhalen pomník spisovatelky Elišky Krásnohorské. Jemné linie díla z rumunského mramoru prozrazovaly ženskou ruku třiačtyřicetileté sochařky Karly Vobišové. Být ženou v dosti výlučně mužském uměleckém povolání bylo v té době výjimečné. Sochařka, která excelovala již na kamenosochařském učilišti v Hořicích, dokončila vzdělání u nejlepších učitelů v Paříži. I když byl její talent nepopiratelný, nebylo snadné uspět v mužském prostředí uměleckého ovzduší první republiky. Je možné, že kdyby její jméno nekončilo na -ová, bylo by dnes skloňováno jedním dechem s nejslavnějšími sochařskými osobnostmi doby.
Karla Vobišová (1887–1961) však otázky, kterým bychom dnes řekli genderové, neřešila. Celý život tvrdě pracovala, podporovaná svým manželem, sochařem Josefem Žákem, který často pečoval i o jejich dva syny. Vytvořila význačné sakrální plastiky ale zejména desítky portrétů svých současníků i již nežijících osobností kulturního života – Boženu Němcovou, Fráňu Šrámka, Otokara Březinu a další.
Eliška Krásnohorská se se sochařkou přátelila, ale odhalení sochy se již nedožila. Vobišová nechtěla spisovatelku stavět obrazně ani doslova na piedestal. Socha stojí jen mírně nad zemí na mramorové desce, jakoby stále připravená vykročit mezi kolemjdoucí. Její pelerína halící tělo dodala soše nadčasové tvary. Nadživotní velikost je docílena výškou 220 cm, díky níž je na první pohled zjevné, že se jedná o památník velké osobnosti. Mnohým se takový postup tehdy nezdál. Socha bez podstavce? Co je to za novoty? Dnes je i díky tomuto řešení právě tato plastika civilnější a modernější než většina jiných z téže doby.
V současné době se vedou jednání o dokončení plastiky, která se stala vyvrcholením sochařčina díla. V roce 1937 zvítězila Karla Vobišová v anonymní soutěži na náhrobek svatého Vojtěcha, který měl být umístěn v prostoru katedrály svatého Víta. Poměry za okupace a později komunistický režim nebyly dokončení sochy v bronzu nakloněny. Dědici autorky nyní jednají s pražským arcibiskupstvím o místě, kde by mohlo být pozoruhodné sousoší se světcem a jeho dvěma blízkými, kteří jej podpírají, vystaveno.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
