Pád milovaného a nenáviděného vědce Anthonyho Fauciho

Když Anthony Fauci dorazil na Kapitol, aby vypovídal před Kongresem, doprovázel jej bezpečnostní tým, který si hradí z vlastních prostředků. Fauci vypovídal před volenými zástupci lidu již zhruba čtyři desetiletí, od dob, kdy stál v čele raného výzkumu AIDS. Dříve se na výpovědi připravoval konzultacemi s kolegy a pečlivým studiem dat – býval tam, jak by sám řekl, aby hovořil jménem vědy. Nyní je předvolán senátním výborem pro vnitřní bezpečnost a vládní záležitosti a radí se se svými právníky, jak nejlépe zvládnout grilování týkající se jeho vlastní práce a vypadající jako snaha nachytat ho při lži, která nespadá pod všeobecnou prezidentskou milost, již mu udělil Joe Biden. Fauci, kdysi proslulý coby geniální a nestranný americký vědec, je dnes kontroverzní veřejnou personou: milován i nenáviděn za to, co údajně reprezentuje, je terčem výhrůžek smrtí. Čím více toho řekne, tím více může ztratit.

Toto není závěr kariéry, k němuž Fauci během půlstoletí ve státní správě zdánlivě směřoval. Po celá desetiletí patřil k nejznámějším a nejrespektovanějším vědcům v zemi. Na konci šedesátých let pomáhal vést tým v Národních institutech zdraví (NIH), který adaptoval léčbu rakoviny pro léčení několika kdysi smrtelných revmatologických onemocnění. Později spolupracoval s aktivisty v boji proti AIDS. I díky jeho úsilí o urychlení klinických zkoušek experimentálních léků proti HIV není dnes tato infekce rozsudkem smrti. Následně působil jako hlavní tvůrce iniciativy PEPFAR, globálního programu prevence a péče o pacienty s HIV, který od roku 2003 zabránil odhadem 25 milionům úmrtí. A během svých téměř 40 let ve funkci ředitele Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) proměnil jeden z nejméně výrazných institutů NIH ve výzkumného velikána s rozpočtem šest miliard dolarů. „Fauci zachránil více životů, vytvořil více skvělých infrastruktur pro rozvoj výzkumu, vyléčil více lidí a poskytl zdravotní péči více lidem jak ve Spojených státech, tak v zahraničí než kterýkoli jiný vědec za celý svůj život,“ říká Larry Corey, odborník na infekční nemoci z Fred Hutchinson Cancer Center.

Jeho úspěchy svědčí nejen o jeho vědeckých kvalitách, ale také ambicích a prozíravosti. Fauci ovládl systém: věděl, jak si získat a udržet vědecký vliv, měli ho v oblibě jak akademici, tak politici. Horlivě usiloval o pozornost a při tom tvrdil, že je „zcela nepolitický“, a to do té míry, že ani jeho blízcí kolegové z NIAID neměli tušení, koho volí. „Kongres ho opravdu vnímal jako člověka, který mluví na rovinu,“ říká Judith Feinberg, výzkumnice v oboru infekčních nemocí, která na počátku své kariéry pracovala v NIAID, a to bez „jakýchkoli konkrétních politických zájmů“. Fauci byl výjimečným úředníkem, jemuž George W. Bush udělil Prezidentskou medaili svobody a zároveň jej opěvoval Barack Obama coby „vůdčí osobnost v oblasti veřejného zdraví, jaká se objeví jednou za sto let“.

Avšak od chvíle, kdy se v roce 2025 znovu ujal úřadu Donald Trump, se jeho administrativa systematicky snaží Fauciho odkaz zničit. Jedním z prvních Trumpových kroků po nástupu do úřadu bylo, že odebral Faucimu vládou financovanou bezpečnostní ochranu. Zhruba ve stejnou dobu byl odstraněn Fauciho portrét z nástěnné malby v areálu NIH. Koncem jara už administrativa přesměrovala vládní webové stránky, které byly dříve věnovány informacím o zdrojích týkajících se covidu-19, na nový web s tvrzením, že se Fauci pokusil skrýt „skutečný původ“ viru působícího toto onemocnění. Trumpovi úředníci následně do značné míry rozložili program PEPFAR, čímž ohrozili mnohé z 20 milionů lidí, kterým tento program poskytoval životně důležitou léčbu.