Ztrácejí Evropská unie a NATO své východní křídlo?

Dalo by se to shrnout takto. Zatímco Srbové dokázali před pár dny po mnoha letech odstavit prezidenta Aleksandara Vučiće od politické moci, jejich sousedi Bulhaři v ten samý víkend doma stvrdili pozici podobného politického dinosaura, v jejich případě premiéra Rumena Radeva. Do čela země totiž zvolili prezidentku Ilijanu Jotovu, která spolu s premiérem tvoří dlouholetý tandem reprezentující geopolitický pragmatismus a také vstřícnost vůči Kremlu.

Jotova i Radev dlouhodobě zastávají názor, že by se jejich země měla přestat účastnit protiruských sankcí a konflikt na Ukrajině by se měl řešit diplomaticky, nikoli vojensky – což v praktickém smyslu znamená, že se už nechtějí podílet ani na pomoci Ruskem napadené zemi. Za posledních několik měsíců to ostatně bulharská vláda potvrdila několika rozhodnutími – třeba úplným zastavením financování smrtících zbraní pro Ukrajinu nebo tím, že se odmítla účastnit unijní půjčky pro Kyjev v hodnotě 70 miliard eur (to mimochodem odmítla i česká vláda).

Rumen Radev, který po letech politické nestability rezignoval na post prezidenta a s přehledem letos vyhrál parlamentní volby, stojí v čele stabilní vlády – což byl pro Bulharsko dlouho nedosažitelný cíl (země prošla od roku 2021 osmi předčasnými volbami). V jistém smyslu tak bulharský politický mainstream převzal prvky strategie zmíněného Aleksandara Vučiće, který praktikoval „politiku všech azimutů“ posledních 12 let (dokud jej před několika dny neporazilo studentské hnutí, které nominovalo experty na kandidátku cílenou proti všudypřítomné korupci a klientelismu). 

Bulharsko je na rozdíl od Srbska členem NATO i Evropské unie. Letos navíc vstoupilo i do eurozóny a v určitém smyslu je tak s Evropou spjato pevněji než třeba Česko. Přesto má jednu z nejvíce euroskeptických vlád nejen v EU, ale i ve vlastní nedávné historii. Rumen Radev zatím nepřistoupil k tomu, že by snahám jiných zemí EU bránil v pomoci Ukrajině, jako to dělal třeba maďarský premiér Viktor Orbán. V červenci ale hrozil tím, že vzhledem k národním zájmům Bulharska bude vetovat schválení 21. balíčku protiruských sankcí.