Z východu Ruska se šíří protesty. Navalnyj je mohl zastřešit
Hlavní ruský opozičník byl otráven, zjistili němečtí lékaři
Po kritikovi Kremlu Alexandru Litviněnkovi a dvojitém agentu Sergeji Skripalovi byl s velkou pravděpodobností otráven i vůdce ruské opozice Alexej Navalnyj. Oznámila to berlínská nemocnice Charité, kam byl opozičník převezen z Ruska. Zatímco Litviněnko byl usmrcen radioaktivním poloniem a Skripala (nakonec neúspěšně) zasáhla bojová látka novičok, u Navalného zatím detaily nejsou známy. Čeká se na výsledky dalších testů.
Ruské bezpečnostní složky, které jsou z otravy podezřívány, uvedly, že s ní nemají nic společného. Právě od nich zřejmě pochází informační únik zveřejněný v listu Moskevský Komsomolec, z nějž vyplývá, že v době otravy Navalného sledovala kontrarozvědka FSB. Tento leak je v Rusku považován za snahu ukázat, že Putinova administrativa za atentátem nestojí. Sledovala ho přece kontrarozvědka - a ta si ničeho divného nevšimla.
Mohlo by vás zaujmout:
Čtěte také: Kolik pokusů o otravu Navalnyj ještě přežije
Zároveň však ukazuje, pod jak přísným dohledem ruského státu opozičník dlouhodobě, a především v době své otravy byl. Je tedy v podstatě nemožné, aby ruské bezpečnostní složky nevěděly, co se Navalnému děje. K atentátu došlo během jeho cesty po ruských městech, kde dává dohromady koalice, jež mají na řadě míst velkou šanci porazit Jednotné Rusko Vladimira Putina. Pro ruského prezidenta je to problém. A není jediný.
Protesty lidí v Bělorusku, kde dávají diktátorovi Lukašenkovi najevo únavu z jeho vlády, mohou na Putina působit jako zrcadlo možného budoucího dění v Rusku. Na Dálném východě země se přitom již delší dobu bouří proti Putinovi nespokojení lidé a stávky se mohou rozšiřovat do dalších míst Ruské federace. Tváří, která je mohla zastřešit, byl do své otravy právě Navalnyj. Jenže ten nyní bojuje o život. A jde o to, nakolik to zastraší ostatní.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
