Ta otázka se opět vrací: proč jsme promrhali miliardy z EU?

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se už ani nesnaží skrývat svoji frustraci. Ve svém úvodním slovu nově vydané Zprávy o finančním řízení prostředků EU v ČR už poněkolikáté (ve funkci je od roku 2013) kárá českou vládu za nevyužití potenciálu evropských peněz a špatné nastavení strategických cílů.

Co zní stále abstraktně, Kala doprovází příklady – píše třeba o více než 18 miliardách korun, které Česko dostalo, aby zlepšilo odolnost klíčových nemocnic a ze kterých ministerstva místo investic do zvládání mimořádných situací nakoupila běžné přístroje a vybavení. 

Na tom není nic moc nového, ekonomové i odborníci na unijní dotace opravdu dlouhodobě upozorňují na to, že Česko evropské dotace nezvládá využívat tak, jak by mohlo a mělo. Jen zběžným prolistováním starších zpráv NKÚ lze rychle zjistit, že Kalova frustrace má své opodstatnění. Za svoje dvaadvacetileté členství už se podle NKÚ sice český stát naučil formálně správně čerpat evropské dotace – tedy už umí vyplňovat formuláře a peníze do Česka dorazí. Dál ale, což ilustruje i příklad ze zdravotnictví, stát evropskými penězi „dotuje“ výdaje, které má zvládnout zajistit ze svého. A pro ministry financí se takové zacházení už stává běžnou praxí. 

Nejde jen o Babišovu vládu, i ta předchozí Fialova se nepokusila dotační kormidlo zásadně otočit. Hlavní vina však padá na Andreje Babiše, který na české finance dohlíží se čtyřletou pauzou už od roku 2014, ať už v roli ministra financí nebo premiéra, a netají se tím, že Evropská unie tu je především zdrojem peněz. Ostatně tak se k ní chová i jako majitel Agrofertu.