Nože a plameny
Přišel čas, aby zaznělo: A dost. A to zejména od těch, kdo mluví o cílené okupaci Evropy ze strany uprchlíků
Po napadení muslima nožem zažilo hlavní město Praha další útok. Extrémisté přepadli sociální centrum Klinika, které se pokusili zapálit. Přišel čas, aby zazněl jasný hlas: A dost. A to zejména od těch, kdo mluví o cílené okupaci Evropy ze strany uprchlíků, protože tím vzbuzují dojem, že jsme uprostřed nějaké války. Češi se nemusí bát cizinců, ale Čechů, kteří bodají nožem a zapalují domy. Pokud se to nezastaví dnes, můžeme tu mít vážné nepokoje, které skončí tragicky.
Hlas odporu musí zaznít zejména z tábora, který má sice obavy z příchodu uprchlíků, ale nechce ani vládu násilí. Je to i v jejich zájmu, což nám dokládá naše historie.
Nedávno jsme si připomínali smrt Karla Čapka. Připomeňme si i méně známého muže, který se jmenoval Karel Horký. Za první republiky vydával časopis Fronta, který byl proti tehdejší politické i kulturní elitě, tedy proti Masarykovi, Peroutkovi a Čapkovi. Po Mnichovu v roce 1938 měla přijít jeho chvíle. Začala štvanice na všechny, které tak vášnivě kritizoval, přesto se k politice „ulice“ odmítl přidat. Napsal tehdy:
„Abych však mluvil docela jasně a to právě za tento list, jehož téměř již deset let ročníků je snad více než dostatečným svědectvím našeho politického zápasu proti Hradu a proti tak zvané levici: jsou věci, do kterých nepůjdeme ani jako bývalá krajní pravice. Jsou zjevy - a zdá se, bohužel, že jich přibývá - s nimiž se neztotožňujeme a musíme je odmítnout, přesto, že dnes možná je to stanovisko velmi nevděčné a nepopulární. Ještě však přesněji: převratné události vytvořily konjunkturální klima pro štvanice v našem kulturním životě.“ Výslovně pak odsoudil útoky na Karla Čapka a dodal: „Zůstaňme kulturními lidmi i v době, jež svádí k metodám a prostředkům, s pravou vzdělaností naprosto neslučitelným.“
Horký totiž věděl velmi dobře, že i když odchází svět, který kritizoval, v tom novém nebude místo ani pro něj. Nemýlil se, jeho časopis skončil za pár měsíců.
Přišla chvíle, aby si to uvědomili i všichni ti, kteří dnes vítají každé slovo proti otevřené liberální společnosti.
Fotogalerie Milana Jaroše:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.