V Haagu zemřel masový vrah Ratko Mladić, muž, který neměl slitování

„Nemluví, je na fentanylu a má proleženiny,“ informoval o zdravotním stavu Ratka Mladiće před několika dny jeho syn Darko, který v posledních měsících opakovaně žádal o to, aby jeho otce, odsouzeného válečného zločince a muže odpovědného za smrt tisíců lidí, soud v Haagu propustil z humanitárních důvodů domů. Doufal, že jeho třiaosmdesátiletý otec zemře v rodinném kruhu. A prosil tak o výsadu, kterou Ratko Mladić vlastními rozkazy odepřel tisícům lidí a rodin – důstojnou smrt v přítomnosti milovaných osob.

On a jeho vojáci spáchali ve válkách v Jugoslávii zločiny, které se zapsaly do dějin jako strašlivý důkaz toho, jakého zla jsou lidé doopravdy schopni. Ratko Mladić je přímo odpovědný za rozsáhlé etnické čistky a především za povraždění více než osmi tisíc lidí v létě roku 1995 v bosenském městě Srebrenica. Mladić tehdy vedl muže, kteří své oběti – hlavně muslimské muže a chlapce – odtrhli od rodin, zajali, zavřeli, postříleli, jejich ostatky naházeli do masových hrobů, později vykopali a rozvozili do jiných děr, aby znesnadnili jejich identifikaci. Zabíjeli a znásilňovali ženy. Ty, které masakr ve Srebrenici, uznaný mezinárodním společenstvím za genocidu, přežily, strávily zbytek života nenávratně postižené. Mnohé z nich dodnes nenašly těla svých dětí, bratrů a manželů. Své zločiny Mladić nikdy neuznal – a neuznal je ani jeho syn Darko, který se tolik dožadoval důstojného konce života pro svého otce.

Loučení

Ratko Mladić nebyl zdaleka jediným zločincem válek spojených s rozpadem Jugoslávie. Tyto konflikty v devadesátých letech tvrdě probudily nejen evropskou společnost, která po pádu železné opony žila v naivní blaženosti a představě, že vše zlé se nadlouho z kontinentu ztratilo. Ve válce v Bosně a Hercegovině zemřelo během let 1992–1995 více než sto tisíc lidí. Někteří z těch, kteří tuto destrukci řídili a jsou za ni odpovědní, si odpykávají nebo už odpykali svůj trest. Mnozí spravedlnosti unikli, nebo zemřeli dříve, než by je dostihla.