Žádné drama
Poslanecká sněmovna je stále zablokovaná, musí jednat v krizovém režimu, aby se vůbec na něčem usnesla.
Poslanecká sněmovna je stále zablokovaná, musí jednat v krizovém režimu, aby se vůbec na něčem usnesla. Působí to jako další příklad neschopnosti zdejších politiků, jejich nechuti pracovat a krize politické kultury. Nic tak vážného se ale neděje.
Jsme svědky naprosto regulérního a věcného sporu. A dokonce, což se nedá říct často, má pravdu jak koalice, tak i opozice. Vládě chvíli trvalo pochopit, jak důležité jsou parlamentní výbory. Tam se předjednávají zákony, dávají se k nim připomínky, návrhy, diskutuje se tu i o aktuálních tématech a podobně. Po parlamentních volbách se kvůli krizové situaci rozdělila místa ve výborech půl na půl mezi vládu a opozici. To znamená, že nevládní strany mohou kabinetu občas pěkně zatopit – ať už blokací či kvůli nepřítomnosti koaličního zákonodárce nepříjemným usnesením.


Není tedy divu, když se ODS, SZ a KDU-ČSL rozhodly navrhnout předvolbu složení výborů, aby v nich získaly většinu a tím i kontrolu nad jejich fungováním. Stejně logické ale je, že opozice chce bránit dobyté pozice. Politika je přece o vlivu a rozhodování. Sociální demokraté měli jedinou možnost, jak změně zabránit: blokovat jednání sněmovny, aby se nedostalo na hlasování o změně rozložení sil ve výborech. Říká se tomu obstrukce, což možná nezní hezky, ale je to legitimní forma nátlaku.
Stejně jako to, že opozice vypověděla koalici tzv. párování. Dosud platila praxe, že když nějaký poslanec nemůže být ze závažných důvodů na jednání sněmovny, opozice „nechá doma“ také jednoho svého poslance. Je to dlouhodobé pravidlo, které drží nehledě na koalice. Socialisté nepsanou dohodu vypověděli a ministři se zlobí, že kvůli tomu musejí rušit cesty do zahraničí. Nejvíce se zlobil Martin Bursík.
Je to nepříjemná komplikace, ale je tu řešení, které je v mnoha evropských zemích – jakmile se poslanec stává ministrem, přestává být členem parlamentu. Když je pak odvolán či sám podá demisi, zase se mu mandát zákonodárce vrací. Je to dobré pravidlo, které brání situacím, na které si stěžoval Martin Bursík, a navíc to znamená menší kumulaci funkcí, ale i práce. Tady by změna ústavy celkem sedla.
Jediné, co legitimní v současném sporu není, je vulgární chování některých poslanců. Ti se v mnoha svých projevech zaštiťují Masarykem či Benešem. Mohli by z veřejně dostupných stenozáznamů ukázat, kde tito dva pánové vykřikovali ve sněmovně něco o milenkách? I hrubostí se ale dá vstoupit do historie, když to jinak nejde.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















