Rozpaky jsou pryč

Respekt zjistil další jména kandidátů do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Titulek neplatí úplně doslova. Útržky informací okolo vývoje v Senátu, který má na přelomu října a listopadu vybrat sedmičlennou radu plánovaného Ústavu pro studium totalitních režimů (jinak též Ústavu paměti národa), každopádně zprvu vyvolávaly krajní obezřetnost.

První jména, s výjimkou předsedkyně konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové, vzbuzovala obavy – byla mezi nimi třeba komunistická exposlankyně Jitka Gruntová, která loni v Haló novinách označila vznikající instituci za „semeniště další nenávisti“ a „místo pro další vyvolené“.

Teď jsou ve hře další kandidáti, jejichž jména potvrdil včera Respektu předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS), a počáteční dojem se zlepšuje. O kreditu chartisty, historika a někdejšího spolupracovníka Svobodné Evropy Jána Mlynárika, kterého nominoval Svaz Slováků v ČR, či mluvčího Konfederace politických vězňů a politického vězně padesátých let Čestmíra Čejky , není pochyb. A nejspíš to platí i pro historika Moravského zemského muzea Jiřího Mikulka.

Přesto je obezřetnost stále na místě. Vedle bývalého člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Žantovského (o jehož kompetencích toho kromě schopnosti loajality k politikům moc nevíme), se mezi kandidáty objevil další dosti problematický veterán mediálních rad, bývalý předseda a dnes opět kandidát do Rady ČT Vladislav Kučík (jinak také neúspěšný kandidát na funkci ředitele Národního divadla či na funkci ombudsmana). Kučík, profesí spisovatel, za svého působení v radě čelil podezření, že hájí barvy sociálních demokratů, jejichž je členem – s ostatními členy rady třeba doporučil na přání někdejšího ministra kultury Pavla Dostála tehdejšímu řediteli Puchalského, aby se Janu Kavanovi omluvil za „tendenční propagandistickou“ reportáž, která si dovolila připomenout Kavanovu udavačskou minulost. Kučík rovněž obhajoval vysílání komunistického seriálu Třicet případů majora Zemana či dalšího propagandistického díla Král Šumavy.

Konečně osmým zatím známým kandidátem, který je ve hře, je zástupce ředitelky Státního archivu v Příbrami a šéf České archivní společnosti (která ho do rady nominuje) Daniel Doležal. Vrchní archivář dříve patřil k odpůrcům vzniku ústavu, sliboval dokonce „podniknout kroky zákonnými prostředky k zamezení jeho vzniku “. Od slibu nakonec archivní společnost ustoupila, když poslanci do návrhu zákona zapracovali některé požadavky archivářů.

Sedmičlennou radu vybere Senát. Jednoho kandidáta navrhuje prezident (nominoval už Naděždu Kavalírovou), dva Poslanecká sněmovna (bude o tom jednat na zářijové schůzi) a čtyři další mají v rukávu mimoparlamentní instituce.

Na snímku kandidáti do sedmičlenné rady Ústavu paměti národa: historik a někdejší spolupracovník Svobodné Evropy Ján Mlynárik (vlevo) a mluvčí Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka.