Stát a církve: Dohodnutá dohoda v nedohlednu

Církve a její hodnostáři se již radovali, že se s nimi stát konečně dohodl na majetkovém vyrovnání.

Vládní komise, které předsedal ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), v polovině prosince oznámila, že se s Církevní komisí shodla na věcném záměru zákona „O nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi“.

Mezi vánočními svátky však ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) poodhalil, jak by dohoda měla vypadat. Stát by splácel 83 miliard korun po dobu 60 let a zaplatil by tak celkem 267 miliard korun kvůli úrokům.

To vyděsilo některé poslance ODS, kterým před očima vyvstala částka přesahující čtvrt bilionu korun.

Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která byla součástí komise, neskrývala pochybnosti, že církve budou zvýhodněny na úkor ostatních restituentů.

Němcová pro Respekt.cz zdůraznila, že své pochyby prezentovala již během jednání komise. „V tomto případě dochází ke kolizi se záměrem zákonodárců v úvodu 90. let,“ řekla Němcová. Cílem restitucí byla snaha pouze o „nápravu křivd“. Podle Němcové by šlo o exkluzivní nápravu křivd způsobených komunistickým režimem jedné skupiny restituentů. Dodala však, že na závěrečném zasedání přítomna nebyla.

Do diskuse se zapojil i kardinál Miroslav Vlk. V prohlášení zveřejněném na osobních webových stránkách uvedl, že nechápe reakci některých poslanců z ODS: „Někteří poslanci, zdá se, berou dnes stanovenou roční splátkovou kvótu a násobí ji 60. Nechce se mi věřit, že by se mohli domnívat, že nominální splátky, které jsou dnes stanoveny, budou mít 60 let stejnou hodnotu.“

„Celé to jednání je hledání kompromisu. Nikdo nezpochybnil to, že církve byly komunisty poškozeny, ale byla poškozena úplně celá společnost,“ sdělila Němcová. Podle ní bude ve sněmovně kritizována již sama částka 83 miliard korun. Místopředsedkyně sněmovny ani přesně neví, jakým způsobem byla stanovena.

Podle kardinála Vlka je dohoda pro církve nevýhodná, když přijaly možnost, aby stát církvím splácel své závazky po dobu šedesáti let. „Spíše by se měli poslanci divit, že církve vůbec přijaly tak dlouhou a nejistou dobu splácení a nežádaly splatit vše hned anebo za kratší dobu,“ míní kardinál.

Příznivci dohody upozorňují na to, že se obcím a krajům rozváží ruce při nakládání s nemovitostmi, především půdou, které jsou nyní komplikovány nejasnými majetkovými vztahy.

Němcová navrhuje, aby stát pozemky prodal a zřídil speciální fond, který bude ze získaných prostředků financovat majetkové narovnání státu a církví. „Bojím se, že na tomto prodeji prodělá stát i kalhoty,“ upozornila však Němcová na riziko lobbyistů, kteří budou chtít získat pozemky za výhodnou cenu. Podle ní by měl mít stát skutečně zájem, aby požadovanou částku prodejem církevního majetku skutečně získal.

Dohoda by však umožnila odluku církve od státu. Odpadla by povinnost státu finančně zabezpečovat hospodaření církví. V současnosti to činní 1,3 miliardy korun ročně, částka by se měla do dvaceti let snížit až na nulu, počítá dohoda.

Podobu dohody s církvemi podpořil kandidát na prezidenta Jan Švejnar. "Má velice atraktivní aspekty a doufám, že výsledek bude přijat širokým politickým spektrem," řekl novinářům po pondělním jednání s kardinálem Vlkem.

Jaký je názor na současný vývoj odškodnění církví redaktora Respektu Petra Třešňáka? „Miroslava Němcová zpochybňuje dohodu, kterou sama pomáhala uzavírat s vysvětlením, že si výslednou částku pořádně nespočítala. To není od místopředsedkyně sněmovny zrovna profesionální přístup. Vyvolává obavu, aby odškodnění církví znovu nenarazilo na populistickou neochotu politiků a nevyšumělo do ztracena.“

Poslechněte si názor Davida Klimeše k církevním restitucím a volbě prezidenta.