Rebelové s příčinou
Jsou čtyři a stejně jako slavní mušketýři se holedbají, že vedou spravedlivý boj. A po minulém týdnu si poslanci ODS Vlastimil Tlustý, Juraj Raninec, Jan Schwippel a Jan Klas mohou připsat další body. Kvůli jejich hlasům se minimálně na měsíc zadrhla cesta k českým církevním restitucím.
Jsou čtyři a stejně jako slavní mušketýři se holedbají, že vedou spravedlivý boj. A po minulém týdnu si poslanci ODS Vlastimil Tlustý,Juraj Raninec,Jan Schwippel a Jan Klas mohou připsat další body. Kvůli jejich hlasům se minimálně na měsíc zadrhla cesta k českým církevním restitucím. Sílící varování, že zabrzdění téhle ambiciózní akce Topolánkovy vlády může znamenat brzký pád kabinetu, je sice předčasné (klíčová norma se bude v červnu projednávat znovu a předáci ODS ujišťují, že odbojné kolegy do té doby zpacifikují), ale úplně bez problémů to není. Čerstvé potíže s církevními restitucemi totiž připomínají, že život této dlouho odkládané naděje na zmírnění letité křivdy je mimořádně křehký.
To mě nezajímá
„Ta částka je neobhajitelná. Nedostali jsme k tomu žádné podklady a informace,“ odpovídá delegát Vlastimil Tlustý na otázku, proč už dva týdny bojuje proti přelomovému zákonu, jehož hlavním smyslem je odškodnění zdejších církví za majetek, který jim kdysi ukradli komunisté. „Opakovaně jsme mu vysvětlovali, proč je důležité zákon podpořit. Nikdy nenaznačil, že má nějaké výhrady,“ namítá ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas. Kdo je blíž pravdě, lze dnes těžko posoudit. Faktem ale je, že poslanec Tlustý ani jeho tři zmínění kolegové údajně ani na poslaneckém klubu dříve nenaznačovali, že mají s restitucemi problém.
Teď je vše jinak a hlavní výhrada vůči zákonu zní, že na odškodnění půjde moc peněz. Při připomenutí částky 270 miliard korun, kterou chce vláda formou splátek v dalších šedesáti letech církvím na odškodnění vyplatit, se možná leckomu opravdu zatají dech. Suma představuje čtvrtinu státního rozpočtu nebo tři rozpočty ministerstva obrany.
Na druhé misce vah je ale řada výhod. Pro pořádek je jen stručně zopakujme. Dohodu o restitucích se podařilo uzavřít po osmnácti letech přešlapování, kdy se církve ani mezi sebou, ani se státem nebyly schopné na odškodnění shodnout. Stát sice vyplatí církvím relativně vysokou částku, zároveň jim ale přestane z daní platit více než miliardu ročně na platech. Obcím se díky tomu uvolní pozemky a budovy, s nimiž kvůli nevyřešeným restitucím dosud nemohly nijak nakládat (církve se dvou třetin těchto majetků zřekly právě ve prospěch zdejších obcí).
Ale hlavně: tím, že církve přestanou být závislé na eráru, budou muset začít víc přemýšlet, jakou roli chtějí v ateistické zemi do budoucna hrát. Část z nich to už ostatně naznačila – peníze hodlají investovat do poskytování různých sociálních služeb nebo zřizování nových pracovních míst.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
