Trumpovy stoupence obcházejí mrákoty, prezident se domlouvá s demokraty
Oddaní stoupenci Donalda Trumpa zažili v posledních týdnech několik nepříjemných překvapení. Prezident dvakrát obešel Republikánskou stranu a dohodl se na spolupráci s démonizovanými demokraty. Nejde přitom o malé věci; vypadá to totiž, že Trump spěje s demokraty ke shodě na rámcové přistěhovalecké reformě, tedy jednom z nejdůležitějších bodů jeho předvolební kampaně.
Nejdřív hrubý přehled: Trump před pár týdny se vší pompou vyhlásil, že ruší Obamovy dekrety legalizující pobyt v zemi těm přistěhovalcům, kteří se do Spojených států dostali nezákonně jako děti. Jeho krok nebyl úplně nelogický, prezidentské dekrety byly zjevně na hraně americké ústavy a čelily tvrdým právním sporům v několika státech, takže Trumpův tým by je musel nejen trpně tolerovat, ale také velmi aktivně u soudů bránit. Prezident jejich platnost pozastavil, ovšem s tím, že ještě šest měsíců vše zůstane při starém a že Kongres má dost času na to, aby situaci tzv. Dreamers (snílků, jak se podle zkratky zákona dotčené skupině přistěhovalců přezdívá) vyřešil systémovou legální cestou.
Z reakce republikánů bylo nicméně velmi rychle jasné, že dosáhnout dohody na legalizaci pobytu jakýchkoliv přistěhovalců je mimo jejich možnosti - na to jsou s bojem proti nelegálům jejich politické kariéry až příliš propojeny. Trump si naopak se svou předvolební rétorikou zjevně zase tolik hlavu neláme. Následovala “pracovní večeře” s šéfy demokratů v Kongresu a na světě je dohoda: demokraté podpoří legalizaci snílků výměnou za nespecifikovaná tvrdá bezpečnostní opatření na hranicích. A ne, nejedná se o výstavbu zdi, obě strany potvrdily, že součástí dohody není příslib financování Trumpovy “krááásné zdi”, jež byla jedním z ústředních bodů prezidentova tažení na Bílý dům.


Jak jsme zmínili, není to první dohoda s opozicí, o pár dní dříve Trump obešel republikány a dohodl se s demokraty na dočasném rozpočtu. Shoda na přistěhovaleckých otázkách je ale opravdu úderem do citlivých míst. Komentář serveru Bloomberg rovnou píše, že Trump je zjevně “připraven prodat svoji voličskou základnu”. Podle komentáře je hnacím motorem jednoduše zoufalá touha prezidenta dosáhnout v úřadě alespoň něčeho, na co lze připevnit nálepku úspěch. Jistě je v tom také kus taktiky, Trump se snaží ukázat republikánům, že se bez nich obejde, a ať tedy hledí být povolnější - ale zároveň mu už musí být jasné, že tahle strana, která ho nechala ve štychu mimo jiné i ve snaze zničit Obamovu reformu zdravotnictví, se ovládat moc nedá.
Další podivuhodnou zprávou z víkendu pak byly informace, že Bílý dům přehodnocuje odchod z Pařížské klimatické dohody. V tomto bodě už skutečně Trumpovy stoupence začínají obcházet mrákoty, The Wall Street Journal píše, že “nám již brzy bude chybět (Stephen) Bannon” a že “američtí pracující mají důvod k obavám”. Pozice Bílého domu je v tuto chvíli nejasná, nicméně v podstatě jde o to, že Američané teď říkají, že neodejdou, pokud se dohodnou na přijatelnějších podmínkách. Do rozhodných, příjemně jednoduchých a chlapáckých postojů během kampaně má Trumpovo manévrování v tuto chvíli hodně daleko.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















