Populisté ztrácejí podporu, Evropany vystrašil Trump a Brexit
Evropští populisté, kteří před časem vsadili na raketový vzestup Donalda Trumpa a pokoušeli se hřát v odlesku jeho paprsků, teď podle deníku The Wall Street Journal zhusta pláčou nad výdělkem. Vzpomínáte na Marine Le Pen, která se alespoň nechala vyfotografovat v restauraci v mistrově newyorské Trump Tower, když už si neprobojovala vstup do výtahu do nejvyšších pater? Moc to nepomohlo a stejně dopadly pokusy napodobovat britský Brexit. “Udělat z opuštění eura základní bod naší platformy byla úplná absurdita,” kritizoval svou šéfku třeba Hervé de Lépinau, jinak neúspěšný parlamentní kandidát francouzské Národní fronty.
Není sám, kdo si na evropské populistické frontě myslí, že pokusy napodobit anglosaskou smršť Trump/Brexit jinde v západní Evropě nefungují. Voliči si při pohledu do USA a Británie obě události zjevně vykládají jako destabilizační momenty a nijak zvlášť netouží zažívat podobný zmatek doma. Právě na těchto obavách z chaosu pak stojí úspěch Emmanuela Macrona a teď (v průzkumech) Angely Merkel.
Deník upozorňuje, že populistická pravice má stále v Evropě historicky nebývalou podporu, zároveň že se ale zdá, že nejlepší okamžiky má již za sebou. V roce 2016 stoupla podpora pro evropské nesystémové strany až na 30 procent, teď se podle průzkumu banky Nomura Holdings sesunula na 23%. Stále je to samozřejmě dost, ale trend je už sestupný a zdá se, že skutečně souvisí se strachem, který vyvolalo zvolení Trumpa a britské problémy nějak zorganizovat Brexit (o lžích, které po referendu vyšly najevo, nemluvě).


V Německu se tak důvěra ve Spojené státy sesunula z 59% v listopadu 2016 na 21% letos v únoru. Zároveň napříč Evropou roste důvěra EU - podle Eurobarometru činila 32% v roce 2015, 36% o rok později a 42% letos v srpnu. Naopak podpora populistů jako Marine Le Pen nebo Geert Wilders od zimy rovněž stále klesá.
Americký deník také cituje ekonomické oživení, které se během letoška rozšířilo po celém kontinentu s výjimkou Řecka. Dokonce i lidé, se kterými novináři před časem hovořili a kteří chtěli “dát za vyučenou” tradičním stranám, teď s ročním odstupem při opakovaných rozhovorech mění postoj. A šéfové populistických stran tak otáčejí: Alexander Gauland, jeden z lídrů Alternativy pro Německo, zdůrazňuje, že lidé ztratili zájem ve chvíli, kdy třeba Trumpovy plány na výstavbu zdi narazily na realitu, a že věci neprospěly ani jeho nejasné postoje k tradičním americkým závazkům v otázkách bezpečnosti. Ve Francii se stále aktivněji projevuje neteř Mariny Le Pen, Marion Meréchal-Le Pen, která hodlá stočit pozornost strany od evropských otázek inspirovaných Brexitem zpátky k migraci a muslimům.
Celkově se zdá, že Evropané sice nadále zůstávají k EU celkem kritičtí, ale rozhodně to neznamená, že chtějí napodobit Brexit. A že Trump zůstává exotickým úletem, jenž v Evropě spíš než obdiv nahání strach a jistý posměch.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















