Jak baron Prášil světového fotbalu všechny obehrál
Následující příběh by mohl být film, ale není, je to Brazílie. Britský deník The Guardian přináší dnes již pozapomenutý příběh Carlose Kaisera, samozvaného krále Ria neboli “nejlepšího fotbalisty, který nikdy fotbal nehrál”.
Těžko říct, kdo vlastně Kaiser je - neboť tento král v Riu stále kraluje, resp. dokralovává. Hlavním obdobím jeho vlády byla osmdesátá a devadesátá léta. Je podvodník, je bavič, je celebrita, je maskot. A koneckonců, je skutečně fotbalista. Kaiser prošel několika slavnými fotbalovými kluby v tom smyslu, že měl s nimi smlouvu a byl členem mančaftu; jen mu zkrátka dlouho procházelo, že si nikdy ani nekopl do míče.
Nejprve vždy obloudil majitele a trenéry vymyšlenými historkami o své zářné kariéře – což bylo i v době bez internetových vyhledávačů obdivuhodné. Následně pak při nástupu na první trénink buď utrpěl svalové zranění, nebo mu umřela babička, nebo podplatil některého mladšího hráče, aby mu při rozehrávce před zápasem uštědřil kosu, která ho vyřadí ze hry - nebo provedl některý z milionu dalších improvizovaných úskoků, kterými se vyhýbal zápasům.


Při čemž šlo občas i o život. Jednou se nechal najmout malým týmem Bangu vlastněným Castorem de Andradem, mafiánem, sázkovým magnátem a ve své době nejnebezpečnějším mužem Brazílie; jednou se mu třeba natolik nelíbilo rozhodnutí rozhodčího, že jej ozbrojený honil po hřišti. No a tenhle de Andrade se jednou rozhodl, že svou hvězdu Kaisera, který se zrovna léčil ze svalového zranění, nasadí do důležitého zápasu stůj co stůj.
Kaiser měl jistě na výběr. Mezi nástupem do zápasu, kde by se ukázala skutečná míra jeho talentu, takže po jeho skončení by byl nejspíš mrtvý. Anebo prostě už před zápasem zmizet a vůbec se neukázat, jenže zmizet se dá jen na omezenou dobu, a pak by byl také nejspíš mrtvý. Takže nastoupil, ale přišla božská inspirace: ještě než mohla hra začít, údajně zaslechl fanoušky protivníka, jak hrubě urážejí jeho otce, šel si to s nimi vyříkat, popral se a byl vyloučen. Byla tu samozřejmě varianta, že i tak skončí mrtvý, ovšem de Andrade jeho důvod k rozmíšce uznal - a prodloužil mu smlouvu.
Tohle všechno Kaiser dělal, protože měl rád fotbal, fotbalisty a celý blyštivý svět večírků v Riu. A dlužno dodat, že všichni zase milovali Kaisera. Trávil čas s největšími hvězdami brazilského fotbalu, večírkoval s nimi, bavil je a ne snad, že by se jen hřál v jejich záři: zářil spolu s nimi, v jistém smyslu jim byl rovnocenným partnerem.
Kaiser byl okouzlující podvodník. A na čem se všichni shodují, nebyl v žádném případě vypočítavý. Jeho život sestával z tisíců malých improvizovaných podvodů (“zapomněl jsem si kreditku, zaplatíš to?”) a z nich mu díky štěstěně vyšel jeden velký geniální podvod. Sportovní kariéru už ovšem uzavřel a dnes se živí jako trenér v dámském fitness clubu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















