Boj za genderovou rovnost platů dorazil do australského ragby
Australské ragbistky vybojovaly důležitou kótu - budou placeny stejně jako jejich mužské protějšky. Jak píše server Quartz, zatím tedy jen v “malém ragby” o sedmi hráčkách, ve kterém to Australankám jde, čehož jsou dokladem nejčerstvější olympijské medaile. Přídavkem k nové kolektivní smlouvě, která platy mezi pohlavími vyrovnává, získávají ragbistky ještě jistý druh mateřské dovolené. Nové jednání přineslo i malé zlepšení pro hráčky běžného, tedy patnáctkového ragby: dostanou zaplaceno za mezinárodní zápasy jakožto kompenzaci za neplacené volno ze zaměstnání, které si musí brát.
O jedno Tasmánské moře na východ, na Novém Zélandu, je ragby národní sport a jeho mužský tým “všichni v černém” vyhrál poslední mistrovství světa. Jenže - a můžeme hádat, kolik fanoušků tohoto sportu to ví - jejich ženské protějšky zvané poeticky “černé kapradiny” vyhrály také. Proč jsou tedy novozélandští muži profesionálové a létají první třídou, když se Novozélanďanky se tísní v economy class a chodí do práce? Debata o tom, zda aspoň trochu nenarovnat podmínky, tak dosáhla i na Nový Zéland.
Častým argumentem je, že ženský sport není tak atraktivní jako mužský; láká méně diváků, produkuje nižší příjmy – a odtud nižší (nebo žádné) ohodnocení. Neplatí to ovšem vždy. Američtí fotbalisté (myšlena kopaná) jsou poslední dobou sportovně dost marní a nekvalifikovali se na nadcházející mistrovství světa, naopak americké hráčky kopané jsou světové suverénky. Přitom jsou jejich příjmy za hru za národní tým v porovnání s muži dvaapůlkrát menší. To je nespravedlivé - zvlášť když vezmeme v úvahu, že americká ženská kopaná vydělala předloni více peněz než ta mužská. Navzdory zavedeným pověrám.
Jediná země, která dosud ohodnocení žen a mužů ve fotbalovém národním týmu narovnala, je - kdo jiný než - Norsko.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
