Odpadlíci, domobranci a více žen na prvních místech. Co prozrazují kandidátní listiny

Volby do Poslanecké sněmovny už znají složení nasazených týmů. Úřady v úterý zveřejnily kompletní seznamy kandidátů a kandidátek a my se můžeme pustit do odhadů, jak asi bude vypadat dolní komora parlamentu po letošním říjnu. Asi – protože řada věcí se ještě může měnit. Ostré fáze kampaní jednotlivých stran teprve startují, soudy začnou řešit žalobu strany Volt na kandidátky SPD a Stačilo!, potažmo žalobu Přísahy na Piráty a Zelené. A zásadní roli mohou sehrát preferenční hlasy. V roce 2021 takto nečekaně ze 37 mandátů brali Starostové a nezávislí 33, zatímco Piráti jen čtyři mandáty. I přesto nám však analýza více než čtyř tisíc jmen z pětadvaceti uskupení ucházejících se o vaše hlasy může leccos ukázat.

Kde (ne)vedou ženy?

Klíčovou otázkou veřejné debaty v posledních letech je postavení žen v politice a jejich zastoupení v nejvyšších patrech (tedy ve sněmovně, v Senátu a na vládních postech). Zcela logicky, když zdejší zastupitelská demokracie polovinu společnosti dlouhodobě nezastupuje v podobném poměru. Dosluhující složení dolní komory parlamentu bylo, co se zastoupení žen týče, v českých poměrech rekordní – přesto ženy tvořily jen čtvrtinu Poslanecké sněmovny. Trend byl nicméně v posledních třech volbách takový, že počet poslankyň rostl každé volby o tři procenta.

Jenže v závěru současného období jsme se začali dozvídat o tom, že řada političek svůj mandát nebude obhajovat kvůli podmínkám, které ve sněmovně platí. Za všechny jmenujme trojici Martina Ochodnická (TOP 09), Marie Jílková (KDU-ČSL) a Klára Kocmanová (Piráti). Právě tato trojice (spolu s kolegyněmi ze STAN) ohlásila, že již nebude znovu kandidovat, protože sněmovní režim vlivem obstrukcí zcela ztratil předvídatelnost, a tedy i možnost skloubit poslaneckou práci s rodinným životem části (zejména mimopražských) političek a politiků. Poslankyně současně předložily změny jednacího řádu, které mají budoucím kolegům a kolegyním práci usnadnit.