Euro, nebo koruna

Ze slovenských Hospodářských novin mi volali, jestli bych odpověděl do ankety, zda je lepší slovenské euro, nebo česká koruna. Otázka nikoli pro národ, ale pro jednotlivce či pro firmy. Když začneme jednotlivcem, tak podstata všeho je, že každý máme jiný naturel a jiné priority.
Já jsem například jel tuhle vlakem z Prahy do Brna a v jídelním voze mi za tisícikorunu, kterou jsem platil kafe, beze slova vrátili eura. A je asi jedno, jestli se vlak řítí do Bratislavy, nebo do Vídně. Dost mi to vadilo.
Někdo je svobodomyslný, nemá rád směnárny, hranice a různé protivné transakční náklady, někomu je jedno, že musí mít po cestě k moři v peněžence spoustu přihrádek na různé bankovky. A jiným se to nakonec líbí: český prezident nedávno na celnice a pasové kontroly vzpomínal s láskou a nostalgií.


Někdo má rád transparentnost a možnost kontroly. S eurem je hned vidět, kolik v které zemi bere ministr, kolik je kde důchod, kolik stojí metro a kolik kilometr dálnice. Leckomu se toto srovnávání a kontrolování vlád a jejich efektivity jeví užitečné, jiného to vůbec nebaví a nezajímá. Proti gustu žádný dišputát.
Asi 35 miliard českých korun (vědí ještě Slováci, kolik je to eur?) zůstává ročně v českých bankách za kurzové náklady a zajišťování. Není lepší, kdyby zůstaly v podnicích a investovaly se do něčeho užitečného, než když se přetavují v bankovní zisky? Ono vás to zajištění stejně často nezajistí, třeba když se propadne odbyt o desítky procent jako v roce 2008, pak se tak skvěle a nákladně zajistíte na velikost zakázky, že jste z toho bankrot. Leckdo zase zdůrazňuje, že velké zisky bank v Česku jsou dobré, protože zajišťují bankovní stabilitu.
Pro někoho je důležité zůstat v evropském jádru, které se bude rychleji integrovat, pro někoho je důležité být součástí (někdo tvrdí, že prohnilého) Západu, někomu je to jedno, někdo chce být most mezi Západem a Východem a někdo chce být zase Orient. Ať si každý vybere.
Jestli je euro lepší pro „hospodářství jako celek“, se uvidí tak za pět let, až si Česká republika a Slovensko s odstupem porovnají růstová čísla a mzdy. Posuzovat něco teď je čistá demagogie a ideologie.
Pro každého euro dobré není. Nebylo dobré pro Řeky ani třeba pro Portugalce. S tím úzce souvisí i to, že do eura se dá vstoupit dobře nebo špatně, s nadhodnoceným nebo podhodnoceným kurzem.
O peníze v záchranném valu podle mne Slováci nakonec nepřijdou, my o peníze na kurzové operace přicházíme každý rok. Promítnou se záchranné operace eura do vyšší inflace? Zatím to moc nevypadá, ale kdyby nakonec ano, mám takové tušení, že vyšší inflace bude dovezena nakonec i do České republiky.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















