Do USA se vrátilo politické násilí. Šedesátá léta jsou zpět

V červnu byla ve svém domě zavražděna poslankyně státu Minnesota. V dubnu byl zapálen dům guvernéra Pensylvánie. Donald Trump čelil během loňské prezidentské kampaně hned dvěma pokusům o atentát, přičemž jednou byl postřelen. A nyní byl ve středu na Utažské univerzitě zastřelen konzervativní aktivista Charlie Kirk. Je poslední atentát předzvěstí nové temné éry v americké politice? Nebo se země dokáže po tragické události sjednotit?

Spojené státy jako země, kde jsou relativně snadno dostupné, a hlavně velmi rozšířené střelné zbraně, řeší vražedné střelby často. Zastřelení je kvůli střelbám na školách nejčastější důvod úmrtí u dětí, a i násilné přestřelky mezi zločinci nebo členy gangů v některých městech patří k běžné realitě. Násilí se v USA nevyhýbalo ani politice, vždyť z 45 prezidentů jich čtyři byli zavražděni a pátý během svého úřadování byl při atentátu zraněn. I sám Kirk tvrdil, že několik zastřelených lidí ročně je cena, kterou USA musí zaplatit za právo držení zbraní, jimiž brání své další svobody.

Výše popsané útoky jsou však něco jiného. Politici nebo velmi politicky aktivní lidé se stále častěji stávají cíleným terčem útoků a američtí komentátoři i politici otevřeně mluví o tom, že se doba začíná podobat konci šedesátých let, kdy byli krátce po sobě zavražděni prezident John F. Kennedy, jeho bratr Robert Kennedy nebo Martin Luther King. Tolerance k politickému násilí se zvyšuje. Dvě procenta demokratů a tři procenta republikánů nyní podporují násilí proti vůdcům opozičních stran obecně, u vůdců druhé strany, kteří prosazují „škodlivou politiku“, se tento podíl zvyšuje na přibližně deset procent, ukazuje únorový průzkum politologů z Bright Line Watch, kteří situaci dlouhodobě monitorují. Jinými slovy, každý desátý Američan je ochotný v průzkumu říct, že násilí podporuje.