Jak jsou na tom české domácnosti po Fialově vládnutí

„Vy byste se spíše měl starat o to, aby toto období nevstoupilo do dějin jako období Babišovy drahoty. Zdražuje se, lidé mají oprávněné obavy,“ hřímal lídr opozice Petr Fiala před volbami v roce 2021 na adresu svého soupeře, premiéra Andreje Babiše. Česko tehdy zažívalo dlouho neznámou věc: inflace se v té době pohybovala nad čtyřmi procenty, což byla nejvyšší hodnota za posledních 15 let. A málokdo tehdy tušil, že růst cen se jen tak nezastaví, naopak se přes zemi převalí vlna zdražování, která dramaticky ovlivní příběh o životní úrovni za dobu vlády Petra Fialy.

Do opozičních lavic po volbách zasedlo hnutí ANO a do Strakovy akademie koaliční kabinet připravený vládnout v popandemické době. Ta měla být mnohem méně problémová než předešlé roky, k nimž patřily cestovní omezení a hygienická opatření, uzavřené školy a továrny, utlumený společenský život i zmíněná rostoucí inflace, do které se propsaly covidové kompenzace, ale i zvyšování cen surovin kvůli narušeným globálním dodavatelským řetězcům (i snaha dohnat hubená léta).  

Tahle představa se ale rychle rozplynula. Atak Ruska proti Ukrajině zdražil energie a dál přitopil pod kotel už tak slušně bublající inflace, která nakonec vyvrcholila na přelomu let 2022/ 2023. Tehdy statistici naměřili průměrné meziroční zvýšení cen o víc než 15 procent. 

Opozice si definitivně osvojila termín Fialova drahota a země narazila na pomyslné dno. Bylo to 14 měsíců po převzetí vlády a těžko dávat Fialovu kabinetu za vinu celou situaci, na níž se podepsaly i geopolitické problémy. To ale nic nemění na tom, že rostly ceny energií, potravin i nájmy. Řada domácností se dostala do problémů, ze kterých nebyla jednoduchá cesta ven.